Přeskočit na obsah

Vlastimil Venclík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mgr. Vlastimil Venclík
Člen Rady České televize
Ve funkci:
23. května 2018 – 26. března 2020

Narození1. září 1942 (82 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
DětiFilip a Anna
OceněníČestné občanství Prahy 2 (2018)
CommonsVlastimil Venclík
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastimil Venclík (* 1. září 1942 Praha) je český dramatik, scenárista, režisér a herec. Od května 2018 do března 2020 člen Rady České televize.

V roce 1966 začal studium oboru filmové a televizní režie na FAMU, ale kvůli rozporům obsahu jeho autorského filmu „Nezvaný host“ (v hlavní roli s Pavlem Landovským) s tehdejším režimem musel fakultu opustit a přes dvacet let pracoval ve zdravotnictví. Teprve pak se začal prosazovat jako dramatik, scenárista a příležitostný herec. Po roce 1989 režíroval některé své scénáře a hry a také natočil dokumentární seriál „Zprávy o stavu společnosti“. Po zvolení do hlavního výboru Masarykova demokratického hnutí spolupracoval na jeho kulturních podvečerech v divadle Kolowrat. Byl spoluautorem projektu společnosti CET 21, která získala licenci na vysílání nezávislé televize na základě programového projektu který nebyl nikdy dodržen.[1]

V letech 1990 až 1995 vystupoval také v doprovodných programech na výstavách (Herbert Masaryk, T. G. Masaryk - člověk a umění), které uspořádalo Masarykovo demokratické hnutí. Účastnil se rovněž jeho podvečerů v Divadle Kolowrat na Ovocném trhu v Praze.

V květnu 2018 se stal členem Rady České televize.[2] Funkci vykonával do března 2020.[3]

Jeho syn Filip Venclík byl v roce 1993 zabit při incidentu v pražském metru (byl zákeřně napaden a kopnut do hlavy ve stanici Dejvická).

Režijní tvorba

[editovat | editovat zdroj]
  • Nezvaný host (1969)
  • Svatební noc
  • Národ sobě
  • Muž a žena
  • Silvestrovská představení

Televizní hry

[editovat | editovat zdroj]
  • Domácí představení
  • Společenská hra (1991)
  • Nůž pro všechno
  • Za svědka půjde počítač
  • Umění nestárnout
  • Víc než případ

Televizní dokumentární seriály

[editovat | editovat zdroj]
  • Zpráva o životě a smrti mého syna
  • Zpráva o strachu a násilí
  • Zpráva o rasismu a diskriminaci
  • Zpráva o stáří a osamělosti
  • Zpráva o zdraví a nemocech
  • Zpráva o volbách a voličích
  • Zpráva o poselství Josefa Vavrouška
  • Zpráva o dvou osudech

Divadelní hry

[editovat | editovat zdroj]
  • Šťastná rodina
  • Společenská hra
  • Kontrola nemocného
  • Domácí představení
  • Nedopsané příběhy
  • Do třetice všeho dobrého
  • Sen zase, aneb senzace
  • Silvestrovská překvapení
  • Dušičky
  • Ta naše písnička česká
  • Hrdinové dlouho nevydrží
  • Zahrada bláznů
  • Erotikon
  • Kryt čili úkryt
  • Nový způsob starého humanismu
  • Druhá míza
  • Hledání ztraceného ráje
  • Strážný anděl

Rozhlasové hry

[editovat | editovat zdroj]
  • Setkání v sádře
  • Návrat domů
  • Petrovští, aneb sejdeme se (seriál)
  • Operka

Obsazené role

[editovat | editovat zdroj]
  • Pasti, pasti, pastičky (1998) – lékař
  • Pasáž (1996) (muž v brýlích)
  • Bumerang (1996) – Leopold Vlach
  • Bubu a Filip (1996) (TV seriál) (doktor Kunc)
  • Malostranské humoresky (1995)
  • Nemocný bílý slon (1990)
  • Něžný barbar (1989)
  • Volná noha (1989)
  • Cesta kolem mé hlavy (1984) (Šindelka)
  • Prázdniny pro psa (1980) (švagr)
  • Žena pro tři muže (1979)
  • Střepy pro Evu (1978)
  • Zdivočelá země (1. a 7. díl, 2001)
  • Pomalé šípy (1993) (policista)
  1. Biografie na stránkách nakladatelství GplusG, 2006
  2. Novým členem Rady České televize je Venclík. Do Českého rozhlasu míří Arenberger. Deník Referendum [online]. Vydavatelství Referendum, 2018-05-23 [cit. 2018-06-21]. Dostupné online. 
  3. Poslanci volili členy televizní a rozhlasové rady, uspěli Bradáč, Kysilka, Šlégr a Pokorný. Zbývají 4 místa. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-11 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]