Vikletice
Šablona:Infobox - sídlo Vikletice (německy Wikletitz; do roku 1949 Soběsuky[1]) jsou vesnice, část obce Chbany v okrese Chomutov. Nachází se asi 3 km na severozápad od Chban. V roce 2009 zde bylo evidováno 51 adres.[2]
Vikletice je také název katastrálního území o rozloze 5,08 km2.[3]
Název
Antonín Profous odvozuje pojmenování vesnice z osobního jména ve významu ves lidí Viklatových, přičemž jméno Viklata vzniklo složitějším vývojem z německého jména Wiegel. V průběhu dějin je vesnice v písemných pramenech uváděna například pod názvy Wyeckleticz (1332), Wycleticze (1360), Wikleticze (1447) nebo w Wikleticzy (1543).[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1332.[5]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 201 obyvatel (z toho 97 mužů), z nichž bylo dvacet Čechoslováků, 177 Němců a čtyři cizinci. Kromě dvou židů byli členy římskokatolické církve.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 237 obyvatel: 58 Čechoslováků, 175 Němců a čtyři cizince. Převládali římští katolíci, ale kromě nich zde žilo také dvanáct evangelíků, tři členové církve československé a tři lidé bez vyznání.[7]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 221 | 210 | 238 | 215 | 191 | 201 | 237 | 107 | 97 | 50 | 31 | 20 | 24 | 17 |
| Domy | 39 | 39 | 36 | 40 | 41 | 42 | 38 | 41 | 51 | 10 | 10 | 10 | 11 | 12 |
| Počet domů z roku 1961 zahrnuje také domy místních částí Soběsuky a Vadkovice. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti
- Zámek v empírovém slohu s valbovou střechou.
- Barokní kaple svaté Anny z let 1744–1745[9]
- Sloup se sochou Panny Marie stojí před kaplí z roku 1716 byl do Vikletic přemístěn z Libouše, která zanikla kvůli těžbě uhlí. Dřík sloupu stojí na čtverhranném soklu s erbem a letopočtem na čelní straně a nese volutami a hlavami andělů zdobenou hlavici, na které stojí vlastní socha. Ta je doplněna menšími postavami muže a ženy, které společně drží srdce. Nápis na pásce přes tyto sochy je nečitelný.
- Druhý mariánský sloup stojí těsně u zdi kaple na pískovcovém stupni. Čtverhranný sokl zdobený po stranách erby nese dřík ukončený volutami, které podpírají plošinu se zeměkoulí, na které stojí socha Panny Marie se sepjatýma rukama.[10]
- Vikletická lípa
- Archeologické stopy po prvních zemědělcích ze 4000 př. n. l.
- Největší známé pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou v Evropě[11]
Galerie
-
Penzion -
Kaple svaté Anny -
Sloup se sochou Panny Marie z Libouše -
Sloup se sochou Panny Marie
Reference
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (díl IV. S–Ž). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 543.
- ↑ a b Český statistický úřad, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 232.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 403.
- ↑ Český statistický úřad, a kol. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289.
- ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech: T/Ž. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Vikletice, s. 227.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Umělecké památky okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1979, roč. 11., čís. 1, s. 13–18.
- ↑ JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Vikletice, s. 96.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vikletice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Vikletice na webu ČÚZK
