Vikletice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - sídlo Vikletice (německy Wikletitz; do roku 1949 Soběsuky[1]) jsou vesnice, část obce Chbany v okrese Chomutov. Nachází se asi 3 km na severozápad od Chban. V roce 2009 zde bylo evidováno 51 adres.[2]

Vikletice je také název katastrálního území o rozloze 5,08 km2.[3]

Název

Antonín Profous odvozuje pojmenování vesnice z osobního jména ve významu ves lidí Viklatových, přičemž jméno Viklata vzniklo složitějším vývojem z německého jména Wiegel. V průběhu dějin je vesnice v písemných pramenech uváděna například pod názvy Wyeckleticz (1332), Wycleticze (1360), Wikleticze (1447) nebo w Wikleticzy (1543).[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1332.[5]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 201 obyvatel (z toho 97 mužů), z nichž bylo dvacet Čechoslováků, 177 Němců a čtyři cizinci. Kromě dvou židů byli členy římskokatolické církve.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 237 obyvatel: 58 Čechoslováků, 175 Němců a čtyři cizince. Převládali římští katolíci, ale kromě nich zde žilo také dvanáct evangelíků, tři členové církve československé a tři lidé bez vyznání.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[5][8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 221 210 238 215 191 201 237 107 97 50 31 20 24 17
Domy 39 39 36 40 41 42 38 41 51 10 10 10 11 12
Počet domů z roku 1961 zahrnuje také domy místních částí Soběsuky a Vadkovice.

Pamětihodnosti

  • Zámek v empírovém slohu s valbovou střechou.
  • Barokní kaple svaté Anny z let 17441745[9]
  • Sloup se sochou Panny Marie stojí před kaplí z roku 1716 byl do Vikletic přemístěn z Libouše, která zanikla kvůli těžbě uhlí. Dřík sloupu stojí na čtverhranném soklu s erbem a letopočtem na čelní straně a nese volutami a hlavami andělů zdobenou hlavici, na které stojí vlastní socha. Ta je doplněna menšími postavami muže a ženy, které společně drží srdce. Nápis na pásce přes tyto sochy je nečitelný.
  • Druhý mariánský sloup stojí těsně u zdi kaple na pískovcovém stupni. Čtverhranný sokl zdobený po stranách erby nese dřík ukončený volutami, které podpírají plošinu se zeměkoulí, na které stojí socha Panny Marie se sepjatýma rukama.[10]
  • Vikletická lípa
  • Archeologické stopy po prvních zemědělcích ze 4000 př. n. l.
  • Největší známé pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou v Evropě[11]

Galerie

Reference

  1. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (díl IV. S–Ž). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 543. 
  5. a b Český statistický úřad, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377. 
  6. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 232. 
  7. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 403. 
  8. Český statistický úřad, a kol. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289. 
  9. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech: T/Ž. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Vikletice, s. 227. 
  10. BINTEROVÁ, Zdena. Umělecké památky okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1979, roč. 11., čís. 1, s. 13–18. 
  11. JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Vikletice, s. 96. 

Externí odkazy