Vehlovické opuky
 Vehlovické opuky | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Vehlovické opuky | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. ledna 2002 |
| Rozloha | 0,94 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Mělník |
| Umístění | Vehlovice |
| Souřadnice | 50°23′32,28″ s. š., 14°28′10,2″ v. d. |
  Vehlovické opuky | |
| Další informace | |
| Kód | 2252 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní památka Vehlovické opuky se nachází v katastrálním území Vehlovice asi tři kilometry severně od centra Mělníka ve stejnojmenném okrese. Poprvé zde byla vyhlášena ochrana v roce 2002 nařízením Okresního úřadu Mělník. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Středočeského kraje.[2]
Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]
Předmětem ochrany jsou podzemní prostory vzniklé těžbou opuky, významné naleziště svrchnokřídových zkamenělin, zvláště ryb, v uloženinách jizerského souvrství. V zimních měsících tyto prostory slouží jako útočiště některým druhům netopýrů a vrápenců, např. vrápence malého.
Předmětem ochrany je rovněž doklad technicky vzácného způsobu podzemní těžby hornin.[2] Lokalita byla vyhlášena též jako geologická, neboť je významnou ukázkou stratigrafie (sledu vrstev) usazených hornin české křídové pánve.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V historických pramenech ze 70. let 19. století se uvádí, že popudem k otevření rozsáhlých lomů ve Vehlovicích byla stavba tzv. Polabské dráhy (železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem).[3] Byly zde těženy dvě polohy opuk – spodní a žlutavě zbarvená svrchní, které se přezdívalo „žloutek“. Tato nažloutlá opuka, která byla dobývána i podzemními štolami a v níž se vyskytuje značné množství zkamenělin, byla používána zejména na výrobu dlaždic a žlabů. V lomech byly nalezeny zkameněliny ryb Hoplopteryx zippei (AG.), Parelops pražákii, Serranus cretaceus, Schizospondylus dubius, Macropoma speciosum Reuss, Ptychodus mamillaris AG., raků Enoploclythia leachi (Mant.) a Schlüteria tetracheles a střednoturonského mlže Inoceramus lamarcki Park.[3]
Lokalita byla navržena k ochraně v roce 1996. V té době byl stav lokality velmi špatný, neboť byla z velké části zavezena skládkou a prakticky se proměnila v zarostlé smetiště. Po vyhlášení ochrany bylo území uvedeno do přiměřeného stavu a vstup do podzemních štol, kde sídlí kolonie netopýrů a vrápenců, byl opatřen mříží.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2023-04-04].
- ↑ a b PP Vehlovické opuky [online]. AOPK ČR [cit. 2018-03-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ZELENKA, Přemysl; VALEČKA, Jaroslav. Vehlovické opuky [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-01-07 [cit. 2018-03-30]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vehlovické opuky na Wikimedia Commons - Galerie Vehlovické opuky na Wikimedia Commons
- Těžko dostupné vehlovické lomy, kam se místní schovávali před nálety na Stream.cz, 30. 10. 2019
