Tódaidži

Tódaidži; Památky na starobylou Naru
	Světové dědictví UNESCO
	Tódai-dži, místo uložení sochy Velkého Buddhy
Smluvní stát	Japonsko
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	ii, iii, iv, vi
Odkaz	870 (anglicky)
Oblast	Asie
Zařazení do seznamu
Zařazení	1998 (22. zasedání)

Tódaidži
	Tódai-dži, místo uložení sochy Velkého Buddhy
Základní informace
Sloh	Japanese Buddhist architecture
Výstavba	752
Poloha
Adresa	奈良県奈良市雑司町406-1, Nara, Japonsko
Souřadnice	34°41′21″ s. š., 135°50′23″ v. d.
Další informace
Web	Oficiální web
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tódaidži (japonsky 東大寺; Velký východní chrám)^{[pozn. 1]} je buddhistický chrám ve městě Nara v prefektuře Nara v Japonsku. Chrám, s největší dřevěnou budovou na světě^[1] (Daibucuden, 大仏殿), poskytuje přístřeší gigantické soše Buddhy Vairóčana (大日如来; Dainiči Njorai), v Japonsku známém jednoduše jako Daibucu (大仏, „velký Buddha“). Chrám rovněž slouží jako japonské ústředí buddhistické školy Kegon. Tódaidži je počítán mezi sedm velkých narských chrámů (南都七大寺, Nanto šičidaidži).^{[pozn. 2]}

Historie

Během období Tenpjó (729–749 n. l.) lidé v Japonsku trpěli souběhem přírodních katastrof a epidemií. V roce 743 císař Šómu vydal nařízení o stavbě velké sochy Buddhy, která měla Japonsku pomoci. Při stavbě bylo mobilizováno velké množství dělníků a pro její dokončení bylo třeba 1 665 000 člověko-dní, (pozn. teoreticky by jeden člověk chrám stavěl déle než 4 500 let). Samotný Velký Buddha byl „stvořen“ umělcem z korejského království Pekče. Podle legendy se na stavbě podílelo skoro 2 600 000 lidí, tedy asi polovina obyvatelstva tehdejšího Japonska. Toto číslo je ale značně nadsazené. Buddha byl dokončen roku 751, spotřeboval většinu japonské produkce bronzu za několik let a zanechal zemi na pokraji bankrotu. Socha byla několikrát znovuodlita (z různých důvodů včetně poškození zemětřesením) a chrám byl dvakrát přebudován kvůli dvěma požárům.

Současná budova byla dokončena v roce 1709 a ačkoli je obrovská, je o 30 % menší než její předchůdce. V původním komplexu také stály dvě 100m pagody, zřejmě nejvyšší stavby na světě ve své době (mimo pyramid). Obě byly zničeny při zemětřesení.

Tódaidži byl provinčním chrámem provincie Jamato a stál i v čele všech provinčních chrámů.

V roce 1998 byl chrám Tódaidži, spolu s několika dalšími památkami v Naře, zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO pod společným označením Památky na starobylou Naru.

Klenotnice Šósóin

Zajímavou stavbou v chrámovém areálu je Šósóin (正倉院). Jde o mohutnou srubovou stavbu z cypřišového dřeva bez oken postavenou na kůlech s podlahou 2,7 m nad zemí. Sloužila jako skladiště cenných předmětů, které Tódaidži darovala císařovna Kómjó po smrti svého manžela, císaře Šómu, v roce 756. Šlo o asi 600 pečlivě sepsaných položek, jejichž předávání probíhalo postupně po dva roky. Další (větší) skupina předmětů přibyla v 10. století, kdy sem byly přemístěny sbírky ze skladiště Futacugura rovněž patřící k chrámu Tódaidži. Všechny předměty byly chráněny před vlhkostí uložením v krabicích a schránkách na nožičkách a i tím, že samotná stavba stojí na kůlech. Obsah klenotnice se dodnes dochoval ve skvělém stavu i díky pravidelné péči s jakou byl opatrován úřadem císařské pečeti. Po druhé světové válce byla nedaleko vybudována železobetonová budova s moderními zabezpečovacími a protipožárními systémy a vzácné předměty z dřevěného Šósóinu do ní byly přestěhovány.^[2]

Míry Buddhovy sochy

Daibucu v Tódaidži. Lidské postavy vpravo dole naznačují měřítko

Podle 大仏さまの大きさ^[3]

Výška sedící sochy: 14,98 m
Výška lotosového podstavce: 3,04–3,05 m
Hlava: 5,33 m
Šířka očí: 1,02 m
Šířka úst: 1,33 m
Nos: 0,5 m
Výška uší: 2,54 m
Délka prostředníčku: 1,08 m
Velikost dlaně: 1,48 m
Délka levého chodidla: 3,74 m
Váha: 500 tun

Fotogalerie

Střecha Daibucuden - ústřední část chrámu - vyčnívá zpoza stromů
Nandaimon (Jižní velká brána) v Tódaidži
Nigatsudo
Hokkedo
Pohled na Tódaidži

Odkazy

Poznámky

↑ Chrám získal toto jméno, protože ležel na východním okraji Heidžó-kjó.
↑ Společně s Jakušidži, Kófukudži, Saidaidži, Gangódži, Daiandži a Hórjúdži.

Reference

↑ FLANDERKA, Pavel; KOPEČNÁ, Regina; KRAEMEROVÁ, Alice. Japonsko: Průvodce do zahraničí. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Olympia, 1998. (Globus). ISBN 80-7033-490-8. S. 135.
↑ WINKELHÖFEROVÁ, Vlasta. Japonsko. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1999. (Dějiny odívání; sv. 4). ISBN 80-7106-297-9. Kapitola Svědectví klenotnice Šósóin.
↑ 大仏さまの大きさ (Rozměry Daibucu) [online]. (宗)東大寺 [cit. 2008-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-19. (japonsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tódaidži na Wikimedia Commons
(japonsky) Oficiální stránky
(japonsky) Shōsōin Homepage, Imperial Household Agency
(anglicky) Fotogalerie Tódaidži
(anglicky) Turistické informace o Tódaidži

[1] Chrám získal toto jméno, protože ležel na východním okraji Heidžó-kjó.

[3] Společně s Jakušidži, Kófukudži, Saidaidži, Gangódži, Daiandži a Hórjúdži.

[2] FLANDERKA, Pavel; KOPEČNÁ, Regina; KRAEMEROVÁ, Alice. Japonsko: Průvodce do zahraničí. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Olympia, 1998. (Globus). ISBN 80-7033-490-8. S. 135.

[4] WINKELHÖFEROVÁ, Vlasta. Japonsko. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1999. (Dějiny odívání; sv. 4). ISBN 80-7106-297-9. Kapitola Svědectví klenotnice Šósóin.

[5] 大仏さまの大きさ (Rozměry Daibucu) [online]. (宗)東大寺 [cit. 2008-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-19. (japonsky)

[pozn. 1]

[1]

[pozn. 2]

[2]

[3]

Japonské památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Hokkaidó	prehistorická naleziště éry Džómon Širetoko

Tóhoku	Hiraizumi Čúsondži Kandžizaióin Kinkei Mócúdži Murjókóin lokality japonské průmyslové revoluce Meidži prehistorická naleziště éry Džómon Širakami-Sanči

Kantó	Nikkó Rinnódži svatyně Futarasan Tóšógú ostrovy Ogasawara přádelna hedvábí v Tomioce stavby architekta Le Corbusiera

Čúbu	Fudži lokality japonské průmyslové revoluce Meidži Širakawa-gó a Gokajama

Kansai	Hórjúdži hrad Himedži Kjóto, Udži a Ócu Bjódóin Daigodži Enrjakudži Ginkakudži Hongandži hrad Nidžó Kijomizu-dera Kinkakudži Kózandži Ninnadži Rjóandži Saihódži svatyně Kamo svatyně Udžigami Tenrjúdži Tódži Nara Jakušidži Heidžó Kófukudži Gangódži svatyně Kasuga Tódaidži Tóšódaidži posvátná místa a poutní stezky v pohoří Kii Fudarakusandži Hora Jošino Kimpusendži hora Kója Óminesandži prales Nači svatyně Jošimizu svatyně Jošino Mikumari svatyně Kinpu svatyně Kumano Hajatama svatyně Kumano Hongú svatyně Niucuhime svatyně Niukanšófu vodopád Nači skupiny kofun v oblastech Mozu a Furuiči

Čúgoku	lokality japonské průmyslové revoluce Meidži památník míru v Hirošimě svatyně Icukušima stříbrný důl Iwami Ginzan

Kjúšú	Gusuku hrad Šuri Kacuren Naka Nakidžin Seifa-utaki Sonohjan Utaki Išimon Šikina-en Tamaudun Zakimi Jakušima lokality japonské průmyslové revoluce Meidži posvátný ostrov Okinošima ostrovy Amami Óšima, Tokunošima, severní část Okinawy a Iriomote skrytá křesťanská místa regionu Nagasaki

Prefektura Nara – 奈良県 (Nara-ken)

Města (市, ši)	Godžó (五條) • Gose (御所) • Ikoma (生駒) • Jamatokórijama (大和郡山) • Kacuragi (葛城) • Jamatotakada (大和高田) • Kašiba (香芝) • Kašihara (橿原) • Nara (奈良) (hlavní město prefektury) • Sakurai (桜井) • Tenri (天理) • Uda (宇陀)

Okresy (郡, gun)	městečka (町, mači/čó): • vesnice (村, mura):

Jamabe (山辺)	Jamazoe-mura (山添村)

Ikoma (生駒)	Ando-čó (安堵町) • Heguri-čó (平群町) • Ikaruga-čó (斑鳩町) • Sangó-čó (三郷町)

Šiki (磯城)	Kawaniši-čó (川西町) • Mijake-čó (三宅町) • Tawaramoto-čó (田原本町)

Uda (宇陀)	Micue-mura (御杖村) • Soni-mura (曽爾村)

Takaiči (高市)	Takatori-čó (高取町) • Asuka-mura (明日香村)

Kitakacuragi (北葛城)	Kammaki-čó (上牧町) • Ódži-čó (王寺町) • Kórjú-čó (広陵町) • Kawai-čó (河合町)

Jošino (吉野)	Jošino-čó (吉野町) • Ójodo-čó (大淀町) • Šimoiči-čó (下市町) • Higašijošino-mura (東吉野村) • Kamikitajama-mura (上北山村) • Šimokitajama-mura (下北山村) • Kawakami-mura (川上村) • Kurotaki-mura (黒滝村) • Nosegawa-mura (野迫川村) • Tenkawa-mura (天川村) • Tocukawa-mura (十津川村)

Jiné	Hórjúdži (法隆寺) • Daiandži (大安寺) • Gangódži (元興寺) • Tódaidži (東大寺)

Sousedící prefektury (県/府): Prefektura Wakajama (和歌山県) • Prefektura Ósaka (大阪府) • Prefektura Kjóto (京都府) • Prefektura Mie (三重県)