Terezie Masaryková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Terezie Masaryková
Terezie Masaryková
Terezie Masaryková
Narození4. srpna 1813
Hustopeče
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. dubna 1887 (ve věku 73 let)
Hustopeče
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníhřbitov Hustopeče
Povoláníkuchařka
ChoťJosef Masaryk
DětiTomáš Garrigue Masaryk[1]
Ludvík Masaryk
PříbuzníAlice Masaryková, Herbert Masaryk, Jan Masaryk a Olga Masaryková (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Terezie Masaryková se syny Tomášem a Ludvíkem (stojící).

Terezie Masaryková, rozená Kropáčková, (4. srpna 1813 Hustopeče[2]22. dubna 1887 Hustopeče[3]) byla matka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Živila se jako panská kuchařka v Hodoníně.[4] Jejím manželem byl od roku 1849 panský kočí Josef Masaryk.

Život[editovat | editovat zdroj]

Terezie Kropáčková se narodila 4. srpna 1813 v Hustopečích. Pocházela z dobře situované měšťanské česko-německé rodiny. Její otec Josef Kropáček, rodák z Prostějova, vyučený řezník, provozoval v Hustopečích hostinskou živnost; v roce 1811 se oženil s Kateřinou Ruprichovou, dcerou místního učitele, varhaníka a kapelníka městské hudby, a měl s ní jedenáct dětí (Terezie se narodila jako v pořadí druhá).[5] Její syn Tomáš Masaryk studoval v letech 1861–63 na nižší německé reálce v Hustopečích, přičemž bydlel u své tety, matčiny sestry Veroniky Kosové, a jejího manžela Františka Kosa.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Ve dvaceti letech měla prvního nemanželského potomka, který zemřel po čtyřech měsících.[6] Byla praktikující katoličkou a v tomto vyznání vychovávala i své děti. T. G. Masaryk ve svých vzpomínkách uvádí, že byl po matce silně pobožný.[7] Kočího Josefa Masaryka potkala a zamilovala se do něj, když pracovala jako služebná. Sňatek Terezie Kropáčkové s Josefem Masarykem byl uzavřen dne 15. srpna 1849 v Hodoníně.[8] Měli spolu pět dětí: Tomáše, Jana, Martina, Ludvíka a dceru Františku.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

V roce 1884 se Masarykovi po Josefově odchodu na odpočinek odstěhovali do Hustopečí. Zpočátku zde bydleli v nájemním bytě, poté u svého syna Ludvíka. 22. dubna 1887 Terezie Masaryková zemřela na mrtvici a byla pochována na hustopečském městském hřbitově.[5]

Národnost[editovat | editovat zdroj]

Kořeny její rodiny sahaly do Prostějova, později se rodina odstěhovala do Hustopečí. Národnost Masarykové byla předmětem sporů nacionalistů. Tomáš G. Masaryk ve svém prvním životopise z roku 1875 napsal, že „matka je Němka“. Přesto během první světové války uvedl, že „rodem jsem čistý Slovák, bez maďarské či německé příměsi. Matka hovořila lépe německy než česky“.[9]

Její snahou bylo, aby se její děti dostaly na společenském žebříčku co možná nejvýše. Především její zásluhou se nejstarší Tomáš dostal na školy.

Spekulace[editovat | editovat zdroj]

Ohledně otcovství syna Tomáše, který se narodil necelých 7 měsíců po svatbě, existuje řada spekulací. Dle jedné hypotézy byl Tomáš židovského původu a jeho biologickým otcem byl někdo z rodiny Redlichů;[10] tato informace kolovala i v místní židovské komunitě.[11] Dle jiné hypotézy byl nemanželským synem císaře Františka Josefa I.[12] Ani jedna z těchto spekulací však není doložena přesvědčivými důkazy.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Francouzská národní knihovna: autority BnF. Dostupné online. [cit. 2023-03-24]
  2. Matrika 2653, sn. 72 [online]. MZA [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. 
  3. Matrika 2678, sn. 13 [online]. MZA [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. 
  4. ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem. Praha: Československý spisovatel, 1990. 589 s. Kapitola 1. Věk mladosti, s. 12. 
  5. a b Mapa - TGM. tg-masaryk.cz [online]. [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. 
  6. Soubigou, A. (2004), s. 20
  7. Hovory s T. G. Masarykem, s. 20.
  8. Matrika 5320, sn. 68 [online]. MZA [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  9. Soubigou, A. (2004), s. 21
  10. LORENZ, Willy. Dialog s českou zemí: esejistické črty a imprese. 1. vyd. v čes. Přeložil Milan Tvrdík. Praha: Gemini 99, 2002. 271 s. ISBN 80-902757-2-9. [Zmíněné hypotéze je věnována kapitola „Kdo byl Tomáš Garrigue Masaryk. Záhada jeho původu" na str. 191–206.]
  11. TAUBER, Heinz Jakob. Atlantida holíčských Židů. 1. vyd. Praha: Sefer, 2003. 429 s. ISBN 80-85924-35-8. [Viz str. 33–36, 59–64.]
  12. GLOCKNER, David. Císařův prezident: tajemství rodiny Tomáše Garrigua Masaryka. Vydání první. Praha: Knižní klub, 2015. 293 stran. ISBN 978-80-242-4764-9.
  13. Recenze prof. PhDr. Ivo Pospíšila, DrSc. (Proudy 1/2015)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]