Tercie (hudba)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Tercie (z lat. tertius – třetí) je hudební interval mezi prvním a třetím tónem diatonické stupnice, v rovnoměrně temperovaném ladění obsahuje buď tři půltóny (malá tercie) nebo čtyři půltóny (velká tercie). Obě tercie se od konce středověku považují za konsonantní intervaly.

Malá tercie[editovat | editovat zdroj]

Malá tercie
Další název
Doplňkový interval velká sexta
Velikost
Půltóny 3
Čistý interval 6:5
Centy
Rovnoměrně
temp. lad.
300
Čisté ladění 316

Malá tercie se nachází mimo jiné mezi 1. a 3. tónem každé mollové stupnice (např. mezi A – C v a moll) a je pro tuto stupnici charakteristická, proto se také někdy označuje jako „mollová tercie“.

V čistém ladění má malá tercie hodnotu nejčastěji 6:5 (přibližně 316 centů), i když se zřídka používají i jiné hodnoty – 7:6 nebo 13:11.

V pythagorejském ladění má malá tercie hodnotu 32:27 (v tomto ladění zní velice disonantně).

Ve středotónovém ladění má malá tercie hodnotu 4:\sqrt[4]{5^3}

V rovnoměrně temperovaném ladění má hodnotu 21/4:1 (přesně 300 centů), je tedy o něco užší než čistá malá tercie.

Velká tercie[editovat | editovat zdroj]

Velká tercie
Další název
Doplňkový interval malá sexta
Velikost
Půltóny 4
Čistý interval 5:4
Centy
Rovnoměrně
temp. lad.
400
Čisté ladění 386

Velká tercie se nachází mimo jiné mezi 1. a 3. tónem každé durové stupnice (např. mezi C – E v C dur) a je pro tuto stupnici charakteristická (podobně jako malá tercie pro mollovou stupnici), proto se také někdy označuje jako „durová tercie“.

V čistém a středotónovém ladění má velká tercie hodnotu 5:4 (přibližně 386 centů).

V pythagorejském ladění má velká tercie hodnotu 81:64 (v tomto ladění zní velice disonantně, stejně jako malá tercie).

V rovnoměrně temperovaném ladění má hodnotu 21/3:1 (přesně 400 centů), je tedy o něco širší než čistá velká tercie.