Sexta (hudba)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Sexta (z lat. sextus – šestý) je hudební interval mezi prvním a šestým tónem diatonické stupnice, v rovnoměrně temperovaném ladění obsahuje buď osm půltónů (malá sexta) nebo devět půltónů (velká sexta). Obě sexty se od konce středověku považují za konsonantní intervaly.

Malá sexta[editovat | editovat zdroj]

Malá sexta
Další název -
Doplňkový interval velká tercie
Velikost
Půltóny 8
Čistý interval 8:5
Centy
Rovnoměrně
temp. lad.
800
Čisté ladění 814


V čistém ladění má malá sexta hodnotu 8:5 (přibližně 814 centů).

V pythagorejském ladění má hodnotu 128:81, v tomto ladění tedy zní dosti disonantně.

Ve středotónovém ladění se místo malé sexty používá zvětšená kvinta, což s sebou přináší problém tzv. vlčích intervalů.

V rovnoměrně temperovaném ladění má hodnotu 22/3:1 (přesně 800 centů), je tedy o něco užší než v čistém ladění.

Velká sexta[editovat | editovat zdroj]

Velká sexta
Další název -
Doplňkový interval malá tercie
Velikost
Půltóny 9
Čistý interval 5:3
Centy
Rovnoměrně
temp. lad.
900
Čisté ladění 884


V čistém ladění má velká sexta hodnotu 5:3 (přibližně 884 centů).

V pythagorejském ladění má hodnotu 27:16, stejně jako malá sexta tedy v tomto ladění zní dosti disonantně.

Ve středotónovém ladění má hodnotu \sqrt[4]{5^3}:2

V rovnoměrně temperovaném ladění má hodnotu 23/4:1 (přesně 900 centů), je tedy o něco širší než v čistém ladění.