Septima (hudba)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Septima (z lat. septimus – sedmý) je hudební interval mezi prvním a sedmým tónem diatonické stupnice, v rovnoměrně temperovaném ladění obsahuje buď deset půltónů (malá septima) nebo jedenáct půltónů (velká septima).

Malá septima[editovat | editovat zdroj]

Malá septima
Další název -
Doplňkový interval velká sekunda
Velikost
Půltóny 10
Čistý interval 16:9
Centy
Rovnoměrně
temp. lad.
1000
Čisté ladění 996


Malá septima se považuje za mírně disonantní interval, více disonantní než tercie nebo sexta, ale méně disonantní než velká septima nebo malá sekunda.

V čistém ladění má malá septima hodnotu 16:9 (přibližně 996 centů), ale může nabývat i jiných hodnot, např. 9:5 nebo 7:4.

V pythagorejském ladění má hodnotu 16:9.

Ve středotónovém ladění má hodnotu 4:\sqrt{5}

V rovnoměrně temperovaném ladění má hodnotu 25/6:1 (přesně 1000 centů), je tedy o něco širší než v čistém ladění.

Velká septima[editovat | editovat zdroj]

Velká septima
Další název -
Doplňkový interval malá sekunda
Velikost
Půltóny 11
Čistý interval 15:8
Centy
Rovnoměrně
temp. lad.
1100
Čisté ladění 1088


Velká septima se spolu s malou sekundou považuje za nejdisonantnější interval.

V čistém ladění má velká septima hodnotu 15:8 (přibližně 1088 centů).

V pythagorejském ladění má hodnotu 243:128.

Ve středotónovém ladění má hodnotu \sqrt[4]{5^5}:4

V rovnoměrně temperovaném ladění má hodnotu 211/12:1 (přesně 1100 centů), je tedy o něco širší než v čistém ladění.