Vlčí interval
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlčí intervaly vznikají ve většině hudebních ladění jako velice disonantní intervaly odlišné od většiny ostatních. V současnosti nejpoužívanějším rovnoměrně temperovaném ladění se vlčí intervaly nevyskytují.
[editovat] Pythagorejská vlčí kvinta
Pythagorejské ladění používá k odvození všech intervalů kvintu a oktávu. Dvanáctá kvinta ale po příslušné oktávové transpozici není totožná se základním tónem, je o pythagorejské koma vyšší. Aby se dal uzavřít kvintový kruh, používá se jedenáct čistých kvint a jedna vlčí kvinta, která je o pythagorejské koma nižší než čistá.
Výpočet pythagorejské vlčí kvinty:
Pythagorejská vlčí kvinta je tedy o přibližně 23,5 centů užší než čistá kvinta (která má 702 centů).
[editovat] Středotónová vlčí kvinta
Středotónové ladění má podobnou konstrukci jako pythagorejské ladění, vlčí kvinta zde vzniká z velmi podobných důvodů.
Výpočet středotónové vlčí kvinty:
Středotónová vlčí kvinta tedy o přibližně 35,64 centů širší než čistá kvinta.
[editovat] Další příklady vlčích intervalů
Vlčí intervaly nemusí být pouze kvinty. Ve středotónovém ladění se vyskytují čtyři vlčí velké tercie (de facto zmenšené kvarty). Jejich disonantnost pramení z faktu, že ve středotónovém ladění neexistuje enharmonická záměna a zmenšené kvarty tedy nesouhlasí s velkými terciemi.
I v čistém ladění se mimo základní tóninu vyskytuje mnoho vlčích intervalů: například vlčí kvinta mezi tóny D – A (při základním tónu C):
| Hudební intervaly |
|---|
| Základní: prima (1) | sekunda (2) | tercie (3) | kvarta (4) | kvinta (5) | sexta (6) | septima (7) | oktáva (8) |
| Větší než oktáva: nona (9) | decima (10) | undecima (11) | duodecima (12) | tercdecima (13) | kvartdecima (14) | kvintdecima (15)
|
| Další intervaly: půltón | celý tón | ditón | tritón | koma | diesis | limma | apotomé | vlčí interval |




