Třída Farragut (1934)
| Třída Farragut | |
|---|---|
 USS Dale (DD-353) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  US Navy |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 8 |
| Zahájení stavby | 1932–1934 |
| Spuštění na vodu | 1934–1935 |
| Uvedení do služby | 1934–1935 |
| Osud | 3 ztraceny 5 sešrotováno |
| Předchůdce | třída Clemson |
| Nástupce | třída Porter |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 1368 t (standardní) 2064 t (plný) |
| Délka | 101,8 m (na vodorysce) 104,01 m (celková) |
| Šířka | 10,44 m |
| Ponor | 3,53 m |
| Pohon | 4 kotle, 2 parní turbíny 2 lodní šrouby 42 800 hp |
| Rychlost | 36,5 uzlu |
| Dosah | 6500 nám. mil při 12 uzlech |
| Posádka | 160 |
| Výzbroj | 5× 127mm kanón (5×1) 4× 12,7mm kulomet (4×1) 8× 533mm torpédomet (2×4) |
| Sonar | QCA |
Třída Farragut byla lodní třída torpédoborců námořnictva Spojených států amerických. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Všechny byly nasazeny ve druhé světové válce. Tři byly za války ztraceny a zbylé po válce sešrotovány.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Na jejich stavbě se podílelo šest amerických loděnic. Po dvou jednotkách postavily loděnice Boston Navy Yard v Bostonu a Brooklyn Navy Yard v New Yorku. Po jedné jednotce postavily loděnice Bethlehem Fore River Shipyard v Quincy, Bath Iron Works v Bathu, Puget Sound Navy Yard v Bremertonu a Philadelphia Naval Shipyard ve Filadelfii. Stavba jednotlivých lodí byla zahájena mezi lety 1932–1934. Do aktivní služby torpédoborce vstupovaly v letech 1934–1935.[1]
Jednotky třídy Farragut:[2]
| Jméno | Loděnice | Zahájení stavby | Spuštění na vodu | Zařazena do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|---|
| Farragut (DD-348) | Bethlehem Steel | 1932 | 15. března 1934 | červen 1934 | Vyškrtnut 1947. |
| Dewey (DD-349) | Bath Iron Works | 1932 | 28. července 1934 | říjen 1934 | Vyškrtnut 1945. |
| Hull (DD-350) | Brooklyn Navy Yard | 1933 | 31. ledna 1934 | leden 1935 | Dne 8. prosince 1944 ve Filipínském moři potopen tropickou cyklónou Cobra. |
| MacDonough (DD-351) | Boston Navy Yard | 1933 | 22. srpna 1934 | březen 1935 | Dne 10. května 1943 těžce poškozen při kolizi v torpédoborcem USS Sicard. Vyřazen do konce války. Vyškrtnut 1945. |
| Worden (DD-352) | Puget Sound Navy Yard | 1932 | 27. října 1934 | leden 1935 | Dne 12. ledna 1943 ztroskotal na aleutském ostrově Amčitka. |
| Dale (DD-353) | Brooklyn Navy Yard | 1934 | 23. ledna 1935 | červen 1935 | Vyškrtnut 1945. |
| Monaghan (DD-354) | Boston Navy Yard | 1933 | 9. ledna 1935 | duben 1935 | Dne 8. prosince 1944 ve Filipínském moři potopen tropickou cyklónou Cobra. |
| Aylwin (DD-355) | Philadelphia Navy Yard | 1934 | 10. července 1934 | březen 1935 | Vyškrtnut 1945. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
_underway_in_September_1939.jpg)
Základní výzbroj tvořilo pět 127mm kanónů v jednohlavňových postaveních. Dva se nacházely na přídi, jeden na plošině za druhým komínem a dva na zádi (přední dvě děla byla kryta štítem). Protiletadlovou výzbroj představovaly čtyři 12,7mm kulomety. Na palubě byly též dva čtyřhlavňové 533mm torpédomety, umístěné v ose lodi. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Yarrow a dvě parní turbíny Curtiss o výkonu 42 800 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 36,5 uzlu. Dosah byl 6500 námořních mil při rychlosti dvanáct uzlů.[2]
Modifikace[editovat | editovat zdroj]
Během války byla protiletadlová výzbroj posilována a na jejím konci ji tak tvořily až čtyři 40mm a čtyři 20mm kanóny.[1]
Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]
Celá třída byla nasazena v bojích druhé světové války. Napadení Pearl Harboru japonským palubním letectvem dne 7. prosince 1941 bylo přítomno všech osm torpédoborců, tvořících zde 1. eskadru torpédoborců. Monaghan přitom objevil a potopil japonskou miniponorku.
Dále operovaly na pacifickém válčišti, například se zapojily do bitvy v Korálovém moři, bitvy u Midway, kampaně na Šalomounových ostrovech a do aleutské kampaně. Worden přitom na aleutském ostrově Amčitka v lednu 1943 ztroskotal a musel být opuštěn. Naopak Monaghan a Dale březnu 1943 bojovaly v bitvě u Komandorských ostrovů.[1]
Hull a Monaghan byly ztraceny ve Filipínském moři, když zde americký svaz Task Force 38 dne 18. prosince 1944 zastihla tropická cyklóna Cobra (třetí ztracenou lodí byl torpédoborec Spence).[3]
Farragut, Hewey, MacDonough, Dale a Aylwin válku přečkaly a byly vyřazeny bezprostředně po jejím skončení. Poté skončily v hutích.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Farragut-Class [online]. Destroyerhistory.org [cit. 2011-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Typhoons and Hurricanes: Pacific Typhoon, 18 December 1944 [online]. NAVAL HISTORICAL CENTER, rev. 2001-04-10 [cit. 2011-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-03. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JORDAN, John. Warships After London. Annapolis: Naval Institute Press, 2020. ISBN 978-1-68247-610-9. (anglicky)
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 369.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Farragut na Wikimedia Commons - (anglicky) Profil na serveru Destroyerhistory.org
- (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org
