Třída Porter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Porter
USS Moffett
Obecné informace
Uživatelé Vlajka US Navy
Typ torpédoborec
Lodě 8
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud 1 ztracen
7 sešrotováno
Předchůdce třída Farragut
Následovník třída Mahan
Technické údaje
Výtlak 1834 t (standardní)
2597 t (plný)
Délka 116,15 m
Šířka 11,28 m
Ponor
Pohon 2× turbína, 4× kotel
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 37 uzlů
Dosah
Posádka 194
Výzbroj 8× 127mm kanón (4×2)
8× 28mm kanón (2×4)
2× 12,7mm kulomet (2×1)
8× 533mm torpédomet (2×4)
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Porter byla třída torpédoborců námořnictva Spojených států amerických. Lodě byly zvětšenou verzí torpédoborců třídy Farragut, postavenou v reakci na velké japonské torpédoborce třídy Fubuki. Navrženy byly pro službu v rozlehlých prostorách Pacifiku a svou architekturou připomínaly spíše křižníky.[1] Měly zastávat roli vůdčích lodí eskader torpédoborců. Celkem bylo postaveno 8 jednotek této třídy. Všechny byly nasazeny ve druhé světové válce. Jeden byl v bojích potopen. Zbylé byly po válce sešrotovány.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Torpédoborce USS SelfridgeUSS O'Bannon těžce poškozené v říjnu 1943 v bitvě u Vella Lavella

Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy, objednaných ve finančním roce 1934. Původně měly být postaveny pouze čtyři, brzy na to ale prezident Roosevelt objednávku zvýšil jako součást opatření proti velké hospodářské krizi. Na stavbě této třídy se podílely loděnice New York Shipbuilding a Bethlehem Shipbuilding Corporation.[2] Sedm jednotek bylo zařazeno do služby v roce 1936, pouze Winslow byl dokončen v roce následujícím.[3]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Opravený Selfridge s pouze jednou příďovou dělovou věží

Základní výzbroj tvořilo osm jednoúčelových 127mm kanónů ve dvoudělových věžích – dvě stály na přídi a dvě na zádi. Protiletadlovou výzbroj představovaly dva čtyřhlavňové 28mm kanóny a dva 12,7mm kulomety. Na palubě byly též dva čtyřhlavňové 533mm torpédomety, umístěné v ose lodi. Zásoba torpéd umožňovala jedno přebití pro odpálení druhé salvy. Během války byla protiletadlová výzbroj posilována a na jejím konci ji tak tvořily až dva 40mm kanóny a šest 20mm kanónů.[2] Pohonný systém tvořily dvě turbíny a čtyři kotle. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 37 uzlů.

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

Celá třída byla nasazena v bojích druhé světové války, přičemž před samotným vstupem USA do války byly jednotlivé lodě dislokovány dílem v AtlantikuPacifiku.

Torpédoborce PhelpsSelfridge kotvily v Pearl Harboru v době napadení základny japonským palubním letectvem. Balch se v dubnu 1942 účastnil doolittlova náletu na Tokio. Phelps v květnu 1942 chránil letadlové lodě v bitvě v Korálovém moři. Byl však také lodí, která vlastními torpédy musela poslal ke dnu potápějící se USS Lexington.[2]

Torpédoborec USS McDougal kotví po boku britské bitevní lodi HMS Prince of Wales, na kterou přivezl prezidenta Roosevelta k jednání s britským premiérem Winstonem Churchillem. Newfoundland, srpen 1941.

Dalším nasazením byly bitva u Midway a kampaň na Šalamounových ostrovech ke konci roku 1942, v jejímž průběhu byl Porter ztracen v bitvě u ostrovů Santa Cruz. Pravděpodobně ho omylem zasáhlo torpédo z amerického torpédového bombardéru,[2] jiné zdroje ale hovoří o japonské ponorce I-12.[3]

Selfridge byl jedním ze dvou amerických torpédoborců těžce poškozených v říjnu 1943 v bitvě u Vella Lavella (Chevalier se navíc potopil). Japonské torpédo prakticky zcela zničilo příď lodě. Tu se sice podařilo zachránit, po rekonstrukci ale na přídi nesla již jen jednu dělovou věž. Od poloviny roku 1944 byla třída Porter používána také v roli vlajkových lodí atlantických konvojů.[1]

Poválečná služba sedmi přeživších lodí byla krátká. Selfridge, Phelps, Clark, MoffettBalch byly vyřazeny a sešrotovány v letech 1946–1947. McDougal byl v letech 1947–1949 cvičnou lodí a poté rovněž skončil v hutích. Jako poslední byl roku 1959 sešrotován Winslow.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DD-356 Porter [online]. Globalsecurity.org, rev. 2008-07-01, [cit. 2011-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d Porter-Class [online]. Destroyerhistory.org, [cit. 2011-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c DD-356 Porter - Ship List [online]. Globalsecurity.org, rev. 2005-04-27, [cit. 2011-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 369.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu