Svalový stah
Svalový stah čili kontrakce je proces, při němž ve svalovině vzniká napětí a obvykle se zkracuje. Na molekulární úrovni dochází k aktivaci bílkovin myosinů, které za spotřeby ATP vykonávají mechanickou práci. Ke svalovému stahu dochází na základě určitého nervového podnětu – v srdeční svalovině tento podnět přichází převodním srdečním systémem obvykle z SA uzlu, kosterní svalovina reaguje na signál z motorických nervů a hladké svaly se stahují obvykle na základě nervové či hormonální stimulace, případně díky pouhé změně v chemismu okolního prostředí.[1]
Ke svalovému stahu je nutná nejprve excitace, v případě kosterního svalu pomocí somatické nervové soustavy. Tzv. neurotransmiter, konkrétně acetylcholin, přenese nervový podnět přes nervosvalovou ploténku do svalového vlákna. Ve svalovém vlákně dochází ke vzniku akčního potenciálu. Z endoplazmatického retikula svalových buněk se uvolňují ionty vápníku. Ty se váží na určité bílkoviny a ve svém důsledku způsobí, že se odhalí vazebná místa pro myosin na proteinu jménem aktin. Myosin se za spotřeby ATP posouvá po vlákně aktinu, což je vlastní mechanismus stahu.
Reference
- ↑ GUYTON, Arthur C; HALL, John E. Textbook of Medical Physiology. 11. vyd. [s.l.]: Elsevier, 2006. (11). ISBN 978-0-7216-0240-0.
