Straka modrá
Straka modrá (Cyanopica cyanus)
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
Straka modrá je krkavcovitý pták z rodu Cyanopica. Je poněkud podobná strace obecné, ale menší a štíhlejší, s úměrně kratšími nohami a zobákem. Má hnědo-šedé až béžové břicho, leskle černou horní část hlavy, bílý krk, modrá křídla a ocas. Vyskytuje se ve dvou oddělených oblastech, jedna se nachází v jihozápadní Evropě na Pyrenejském poloostrově, další, mnohem větší, ve východní Asii. Asijské populace mají rovněž delší ocas, světleji modré opeření a světlé špičky středních ocasních per.[1]
Rozšíření, fylogeneze a taxonomie [editovat]
Disjunktivní areál straky modré (Pyrenejský poloostrov, východní Asie, 9000 km od sebe), se pokoušelo zdůvodnit několik teorií. Jedním zdůvodněním byla možná introdukce ptáků z východní Asie do Evropy v 16. století, jiným zánik populací mezi dnes zachovanými areály v důsledku pleistocénního zalednění. Analýza mitochondriální DNA ukázala, že evropská populace je od asijské výrazně odlišná a je bazální pro všechny ostatní poddruhy. Straka modrá je tedy prokazatelně původní i v Evropě. Asijské populace tvoří dvě výrazné fylogenetické linie (vnitrozemskou a tichooceánskou), které jsou geograficky oddělené pohořím Da Hingan Ling a Žlutým mořem. Příčinou rozpadu do těchto linií bylo právě zmíněné pleistocénní zalednění. K oddělení evropské linie došlo pravděpodobně ještě dříve, odhadem před 1,2 milióny let; asijské populace se pak rozdělily do dvou větví před asi 294 000 let (k izolaci japonských populací pak došlo před 156 000 let).[1]
Nejbližšími příbuznými strak rodu Cyanopica nejsou pravé straky (Pica), ale sojky rodu Perisoreus a Cyanocitta.[1]
Na základě zjištěných skutečností bylo navrženo oddělení evropské populace do samostatného druhu straka iberská (Cyanopica cooki). Asijské populace by pak měly být děleny do pouhých dvou poddruhů.
Reference [editovat]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Azure-winged Magpie na anglické Wikipedii a Blauelster na německé Wikipedii.
- ↑ a b c FOK, Koon Wah; WADE, Christopher M.; PARKIN, David T. Inferring the phylogeny of disjunct populations of the azure-winged magpie Cyanopica cyanus from mitochondrial control region sequences. Proc. R. Soc. Lond. B. 2002, roč. 269, s. 1671–1679. Dostupné online.