Staroměstský hřbitov

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Staroměstský hřbitov v Českých Budějovicích
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
ObecČeské Budějovice
Zeměpisné souřadnice48°59′3,14″ s. š., 14°28′2,76″ v. d.
Map
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staroměstský hřbitov je částečně zaniklý hřbitov u kostela svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa v Českých Budějovicích v oblasti bývalého Starého Města. Jeho vznik se datuje do první čtvrtiny 13. století. Poslední pohřeb proběhl v roce 1889. V 60. letech 20. století při výstavbě panelového sídliště byla novější část hřbitova změněna na park a starší kolem kostela ponechána, avšak bez údržby. K větší opravě došlo až počátkem 21. století.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hřbitov v Albu starých Budějovic

Jednalo se o nejstarší budějovický hřbitov, založený spolu s kostelem ve 13. století. Původně sloužil pro obyvatele předměstí, vojáky a okolní vsi. Po roce 1784, kdy zanikl hřbitov u katedrály, se Staroměstský hřbitov opět stal závazným i pro obyvatele Budějovic. Původní hřbitov byl několikrát zvětšen, zejména v letech 1686, 1742 a 1838. V 70. letech 19. století se opět začalo jednat s majiteli okolních pozemků o zvětšení hřbitova, nakonec však došlo pouze ke zbourání bývalé školy. V roce 1885 bylo konečně rozhodnuto o vybudování nového hřbitova. Jako poslední zde byl pohřben učitel Stanislav Illichmann 23. dubna 1889, ve stejný den se konal i první pohřeb na novém hřbitově.[1] Hřbitov byl i nadále udržován a staral se o něj bývalý hrobník.

Začátkem 20. století město rozhodlo, že bude hřbitov zcela zrušen, proti čemuž protestoval klub Za staré Budějovice v čele s A. Trägerem, který navrhoval přeměnu hřbitova na park. Ke zrušení tedy zatím nedošlo. Hřbitov měl ještě několik desítek let svého hlídače, který bydlel v domku přímo na hřbitově. K zániku došlo až při přeměně Starého Města v panelové sídliště v 60. letech. Byla zachována pouze nejstarší část hřbitova, mladší část byla přeměněna v park. Hřbitov však nebyl nadále udržován a pustl. K obnově došlo až na přelomu století, kdy byly na zdi kostela i hřbitova osazeny restaurované náhrobní desky některých významných občanů.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Areál hřbitova s kostelem je památkově chráněn. U východní zdi byla zachována řada klasicistních a pseudoslohových hrobek. Mezi zajímavosti patří i kříž zarostlý do stromu. V bývalém domku hrobníka je skautská klubovna.

Významné osobnosti zde pohřbené[editovat | editovat zdroj]

Řazení podle data úmrtí

Hrob biskupa Jirsíka
  • Jan Prokop Schaaffgotsche (1748–1813), první českobudějovický biskup
  • František Eusebius Daublebský ze Sternecku (1750–1815), zasedal v městské radě, v letech 1788–1815 byl purkmistrem, pocházel z významné českobudějovické patricijské rodiny
  • Ferdinand baron von Haering (1732–1822), vysoký důstojník rakouské armády, do roku 1809 byl velitelem 4. dělostřeleckého pluku, nositel vojenského řádu Marie Terezie[2]
  • Matthäus Wenzel Klaudi (1778–1824), rudolfovský rodák, českobudějovický městský úředník a zakladatel budějovické nemocnice
  • Thadeus Lanna (1773–1828), otec Vojtěcha Lanny, podnikal ve stavbě lodí a lodní dopravě
  • Franz Josef Pachner, rytíř z Eggendorfu (1753–1841), patřily mu Remlovy Dvory, panství a zámek v Poříčí a zřícenina středověkého hradu Maškovce. V rodinné hrobce je pohřbena i jeho druhá manželka Josefina, dcera českobudějovického purkmistra Vinzenze Strandla
  • Friedrich Claudi (1808–1842), bratr Eduarda Claudiho, českobudějovický lékař; jeho manželka Eleonora (1810–1842) a jejich syn Ludwig (1841–1842)
  • Arnošt Konstantin Růžička (1761–1845), druhý českobudějovický biskup
  • Josef Ondrej Lindauer (1784–1850), třetí českobudějovický biskup
  • Josef Sandner (* asi 1803–1861), městský stavitel,[3] ve zrušené části
  • Felix Zdarssa (1807–1861), biskupský knihtiskař, knihkupec, redaktor a vydavatel listu Budweiser Wochenblatt
  • Kajetán Matouš Bernert  (1804–1862), též Cajetan Matthäus Bernert, kněz řádu piaristů a profesor teologie[4][5]
  • Johann Kogler (1822–1866), zasloužilý pedagogický pracovník, který ještě krátce před svou smrtí stál u počátku českobudějovického německého učitelského ústavu
  • Ernst Franz Richter (1817–1870), magistrátní úředník, v revolučním roce 1848 začal vydávat první budějovické noviny
  • František Josef Klavík (1798–1878), starosta Českých Budějovic, poslanec Českého zemského sněmu, ve zrušené části
  • Vojtěch Mokrý (1803–1882), probošt v Českých Budějovicích, katolický publicista[6]
  • Jan Valerián Jirsík (1798–1883), čtvrtý českobudějovický biskup
  • Eduard Claudi (1810–1884), starosta Českých Budějovic, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, ve zrušené části
  • Hynek Zátka (1808–1886), český podnikatel z českobudějovického rodu Zátkových, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady; jeho manželka Terezie (1819[pozn. 1]–1878)[7]
  • Anton Ferus (19. července 1840[8] – 31. března 1887[9]), špeditér a obchodník, zakladatel firmy
  • Stanislav Illichmann (12. listopadu 1850[10] – 21. duben 1889[11]), učitel německé obecné školy; poslední pohřbený na tomto hřbitově[12]
  1. ↑ Datum narození 1849 uvedené v citovaném zdroji není s ohledem na datum svatby 1843 možné; podle ostatních zdrojů (např.) se narodila 1819 a jde tedy o tiskovou chybu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOVÁŘ, Daniel. Budějovické hřbitovy. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2001. 103 s. S. 13–21. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ KOVÁŘ, Daniel. Budějovické hřbitovy. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2001. 103 s. S. 15, 22. 
  2. ↑ ESHOPU.COM, pronájem. Řád-Marie-Terezie - Heraldika a genealogie, erby, znaky, vlajky, rody. www.heraldika-erby.com [online]. [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ Sandner Josef | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ čestné občanství | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ KOTOUS, Jan. Střípek z historie. Setkání. Červenec-srpen 2016, roč. XXVI, čís. 7–8, s. 4. ISSN 1212-8074. 
  7. ↑ MUK, Jan: Z kroniky rodu Klavíkova a Zátkova [online]. Rodokmen, číslo 4, 1947. [cit. 2018-02-22]. S. 115. Dostupné online. 
  8. ↑ Matrika narozených 1839-1847, Železná Ruda, kniha 16
  9. ↑ Matrika zemřelých 1885–1892, České Budějovice (sv. Mikuláš), kniha 104
  10. ↑ Matrika narozených 1813–1856, Lišov, kniha 7
  11. ↑ Matrika zemřelých 1885–1892, České Budějovice, kniha 104
  12. ↑ Zapomenuté hřbitovy: vojáci i Židé. E15.cz [online]. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Staroměstský_hřbitov&oldid=22731471“