Stará radnice (Havlíčkův Brod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stará radnice v Havlíčkově Brodě
Základní informace
Slohrenesanční architektura
Poloha
AdresaHavlíčkovo náměstí 57, Havlíčkův Brod, Havlíčkův Brod, ČeskoČesko Česko
UliceHavlíčkovo náměstí
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky21290/6-29 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stará radnice v Havlíčkově Brodě je budova původní pozdně gotické stavby přestavěná po velkém požáru na pozdně renesanční radnici, která se nachází v jihozápadním rohu Havlíčkova náměstí v Havlíčkově Brodě na nároží se Svatovojtěžskou ulicí. Budova až do roku 1850 sloužila jako městská radnice, poté v ní byl okresní soud a do roku 2020 v ní sídlila Krajská knihovna Vysočiny. Celá stavba je chráněna jako národní kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přestavba a první velký požár[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší známé vyobrazení Havlíčkova Brodu (kol. 1690), kde radnice je vyobrazena v pravém dolním rohu náměstí.

Tato budova vznikla ke konci 15. století přestavbou a spojením třech gotických domů. Nejstarší částí je západní trakt. Už ve 13. století zde v západní části zřejmě stál vyzděný dům a po jeho obou stranách vedly uličky. Okna byla orientována z obou stran. Jako jediný tak stál na náměstí samostatně, a proto historikové dedukují, že se jednalo o velmi významný dům. Jednalo se nejspíše o místo původní rychty, případně kamenné sídlo Lichtenburků.[2]

Budova byla velmi vážně poškozena během velkého požáru města, kdy 25. května roku 1662 celá vyhořela. Do pozdního renesančního slohu byla přestavěna o několik let později. To připomíná nápis v průčelí z roku 1668, kde je napsáno, že stavba byla „z gruntu“ postavena. Z té doby pochází symetricky řešená fasáda s atikou s cimbuřím a věžičkou a tři kamenné portály vstupních dveří. Z té doby se dochovaly otisky tří původních sedlových střech.[3][4] V zadním traktu býval pivovar, jak bývalo zvykem. Není známo, ve kterém roce zde byl vybudován, ale písemně je zmiňován v roce 1662, kdy společně s radnicí vyhořel a následně byl obnoven. Pivovar zde sídlil až do roku 1834, kdy město opět zachvátil požár. Z prostor se zachovaly pouze staré sklepy, ve kterých působí restaurace.[5]

Druhý velký požár a knihovna[editovat | editovat zdroj]

Požár, který radnici zachvátil 8. května 1834, zničil také devět sousedních domů. Radnice byla posléze roku 1857 obnovena a její interiéry byly upraveny v klasicistním stylu. Budova získala novou střechu, balkonek v průčelí, a tak dostala podobu, kterou má dodnes.[3][6]

Starší fotografie pohledu na Starou radnici a Novou radnici (rychtu) na Havlíčkově náměstí.

Roku 1850 se Německý brod (Havlíčkův Brod) stal sídlem soudního a politického okresu. Městský úřad byl přesunut do vedlejší budovy staré rychty a jako sídlo okresního soudu byla zvolena budova Staré radnice. Pravděpodobně do tohoto období lze datovat provedení valené klenby s bohatou štukovou výzdobou ve velkém sále v prvním patře.[7]

Po druhé světové válce zde krátce působila Lidová knihovna Havlíčkova. Kvůli nedostatku prostor v Hanusovském domě se už jako Okresní knihovna ve Východočeském kraji přestěhovala v roce 1974 zpět do staré radnice. Kvůli toho byla budova před tím rekonstruována na míru pro potřeby čtenářů i pracovníků knihovny. Tyto radikální změny dispozice nerespektovaly historickou podstatu objektu a negativně zasáhly do organismu stavby, když byl například zazděn původní průjezd z náměstí do vnitřního dvora, vybudováno nové schodiště nebo probouráno vřetenové schodiště z přízemní severozápadní místnosti.[8][9]

Následně i v této budově nestačily prostory pro Krajskou knihovnu, a proto byla v roce 2006 vyhlášena architektonická soutěž na podobu novostavby knihovny. Než byla započata stavba novostavby knihovny, byly zmodernizovány prostory v radnici. V roce 2020 se knihovna přestěhovala do svých nových prostor u Kulturního Domu Ostrov.[8][10]

Generální rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 začala generální rekonstrukce celého objektu. Nejprve byly obnoveny původní pivovarské sklepy a roku 2016 byla dokončena rehabilitace interiéru. Během toho byl obnoven původní průjezd, vrácena kamenná dlažba z lokální žluté lipnické žuly, rozšířilo se divácké zázemí v podkroví dvorního křídla a restaurovaly se cenné štukové výzdoby hlavního sálu v patře a obnovily se nástěnné a dekorativní malby včetně dochovaných zdobných prvků. Dvůr se změnil v odpočinkové místo se zelení, kašnou a lavičkami.[11][12]

Obnovená malba slunce ve věnci s anděli na průčelí.

O rok později proběhla oprava fasády, také byly restaurovány historické erby v průčelí. Pod deskou s erbem města pod atikou byl nalezen fragment manýristického slunce, jež přdstavovalo zřejmě ciferník. Tento objev v šambráně nechalo město obnovit. Náročnou obnovou prošel i krov mimořádné historické hodnoty a odstraněna byla nevhodná hliníková střecha z 80. let.[13][14]

Po odstěhování knihovny začala poslední etapa rekonstrukce, a to zbylých prostor obývaných knihovnou. Kvůli objevům během opravách se projekt pozměnil. Byly objeveny staré mohutné stropní trámy z druhé poloviny 17. století, které mají zkosené hrany a je na nich patrná určitá zdobnost. Dále to je výmalba z 19. století a spálené stěny po požárech v roce 1662 a 1834.[2]

V roce 2023 byla celá stavba prohlášena za národní kulturní památku.[15] Po dokončení rekonstrukce se zde přesune Turistické informační centrum Havlíčkova Brodu a bude sloužit i kulturním potřebám, a to pro výstavy a expozice.[16]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

V interiéru budovy se dochovala zajímavá štuková výzdoba z 19. století. Nejbohatší se nachází v hlavním sále na valené klenbě. Střídmější je ve vstupní hale, kde se i dochoval menší vstup s ostěním. Během rekonstrukce se objevily klasicistní nástěnné malby, jež se obnovily, nebo v přízemí ohořelé stěny po obou požárech, které se zakonzervují.[17] Stávající podoba vznikla při přestavbě v roce 1892, jak uvádí i letopočet ve znaku nad vstupním[2][18]

Brodská smrt[editovat | editovat zdroj]

Kostra Hnáta nad obnovenou malbou slunce na průčelí.

V průčelí v atice v nice se nachází kostlivec s kosou a zvonem. Jedná se o hlásného Hnáta. Podle pověsti měl roku 1472, v době bojů a sporů mezi katolickými Jihlavany a kališnickými obyvateli Brodu, dát znamení Jihlavanům, kteří ho podplatili. Během noci, až všichni brodští měšťané spali, zazvonil na Dolní (Jihlavské) bráně na zvonec, že mohou zaútočit. Zvonění však probudilo spící obyvatele a město obránili. Hnát byl nakonec dopaden ženami a shozen do městského příkopu, kde byl i ukamenován. Jeho tělo bylo na čas ponecháno v mraveništi, až z něj zbyly jen bílé kosti a kostra byla následně umístěna na průčelí staré radnice.[19][20]

Jiná verze pověsti praví, že nezazvonil na zvonec, ale otevřel jim vrata od Dolní brány. Toho si všimly ženy, které šly ráno prát prádlo a zburcovaly hluk.[21]

Dřevěná socha s černým pláštěm drží v pravé ruce kosu, která má na čepeli latinský nápis „Qua hora nescis“ (Kterou hodinu, nevíš). V levé ruce drží zvon propojený s mechanismem hodin ve věži, a tak každou hodinu zvoní.[22]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vláda schválila prohlášení 18 památek za národní kulturní památky | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2023-12-09]. Dostupné online. 
  2. a b c Do radnice v Brodě se otiskla historie, kvůli nálezům se mění projekt [online]. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. 
  3. a b Stará radnice pamatuje požáry a také mnoho úprav [online]. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. 
  4. Architektura a urbanismus města Havlíčkův Brod v letech 1848 - 1948. Univerzita Pardubice [online]. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. 
  5. Náhled do historie pivovarnictví v Havlíčkově Brodě. Pivovary.info [online]. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. 
  6. Dějiny lékáren města Havlíčkův Brod s přihlédnutím k dějinám zdravotnictví a charitativní péče. Diplomová práce - UK [online]. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. 
  7. Jak Starou radnici možná neznáte. Havlíčkobrodské listy [online]. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. 
  8. a b Historie [online]. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. 
  9. Kompletní obnova Staré radnice v Havlíčkově Brodě. NPÚ [online]. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. 
  10. V havlíčkobrodské krajské knihovně končí rekonstrukce. Přibudou služby. iDnes.cz [online]. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. 
  11. Kulturní památku Starou radnici čeká dokončení rekonstrukce. Jihlavské listy [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 
  12. Stará radnice v Brodě prokoukne, rekonstrukce vyjde na 50 milionů. iDnes.cz [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 
  13. Na Brod může shlížet renesanční slunce, objevili ho na fasádě radnice. iDnes.cz [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 
  14. Fasáda Staré radnice skrývala renesanční fresku usměvavých hodin. Deník.cz [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 
  15. Havlíčkův Brod má novou národní kulturní památku. Starou radnici. deník.cz [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 
  16. Obnova brodské Staré radnice nabírá zpoždění, firma byla podezřele levná. iDnes.cz [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 
  17. Detail dokumentu. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 
  18. Stará radnice v Havlíčkově Brodě nominovaná na Cenu Patrimonium pro futuro. Vysočina News [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 
  19. Kostra Hnáta na radnici.. facebook [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 
  20. Zrádce, nebo oběť? Lidé se vydali po stopách Hnáta. deník.cz [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 
  21. O Hnátovi. Pověsti z Vysočiny [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 
  22. Stará radnice v Havlíčkově Brodě s kostrou Hnáta. Kudy z nudy [online]. [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]