Spiringen
| Spiringen | |
|---|---|
 Spiringen | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°52′24″ s. š., 8°43′44″ v. d. |
| Nadmořská výška | 923 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Uri |
  Spiringen Spiringen, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 64,68 km² |
| Počet obyvatel | 849 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 13,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 6464 Spiringen 8751 Urnerboden |
| Označení vozidel | UR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Spiringen je obec ve švýcarském kantonu Uri. Leží přibližně 7 kilometrů východně od hlavního města kantonu, Altdorfu, na silnici Klausenpassstrasse, vedoucí před stejnojmenné sedlo, v nadmořské výšce 923 metrů. Žije zde 849[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Spiringen leží na jižních svazích hor Gamperstock (2274 m n. m.) a Sirtenstock (2300 m n. m.) na pravém břehu řeky Schächen v údolí Schächental. K obci patří vesnice Witerschwanden (774 m n. m.) západně od obce a četné skupiny domů, horské osady a jednotlivé zemědělské usedlosti.
Východně od Klausenského průsmyku, asi 13 kilometrů od centra obce, leží exkláva Urnerboden. Má rozlohu 42,04 km² a žije v ní pouze 48 obyvatel (dle sčítání lidu 2000). Potok Fätschbach protéká Urnerbodenem a vlévá se do Linthu kousek jižně od obce Linthal. K Urnerbodenu patří několik malých osad. Větší jsou Argseeli, Mättenwang a části osady Urnerboden.
Pouze 19 ha, tj. 1,4 % území obce, tvoří sídelní plocha. Významnější je zemědělská plocha s 2501 ha, což představuje podíl 37,5 %. Většinu území obce pokrývají lesy a lesní pozemky (1165 ha, tj. 17,6 %) nebo neproduktivní půda (vodní plochy a hory; 3286 ha, tj. 43,5 %).
Spiringen sousedí na západě a severu s Bürglenem, na východě a jihu s Unterschächenem a na jihozápadě se Schattdorfem.
Exkláva Urnerboden sousedí na západě s Unterschächenem, na severu s Muotathalem v kantonu Schwyz, na východě a jihu s obcí Glarus Süd v kantonu Glarus a na jihozápadě se Silenenem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Již od první zmínky z roku 1275 je obec připomínána pod názvem Spiringen.[2] V roce 1290 darovali obyvatelé údolí Schächen kapli svatého Michala včetně kaplanské fary jako filiálku farnosti Bürglen. V roce 1591 se Spiringen stal samostatnou farností, od níž se v roce 1687 oddělil Unterschächen. Současný kostel byl postaven v letech 1950–1951. Zvláštní význam jako poutní místo má kaple Sedmibolestné Panny Marie v Getschwileru, postavená v roce 1571. Spiringen patřil ke genossame (obci) Uri a do roku 1798 vyslal šest zástupců do Rady šedesáti. Zemědělství bylo brzy doplněno rozsáhlým vysokohorským hospodařením, které sahalo až za rozvodí. Proto bylo již v roce 1196 nutné vést jednání o hranicích s Glarusem. Od 13. století se horní vrstvy sedláků zapojovaly do národní politiky a od 17. století často obsazovaly významné funkce a účastnily se vojenské služby.[2]
Silnice Klausenpassstrasse, postavená v letech 1893–1899, různé lanovky a rozsáhlá síť horských silnic, dokončená v roce 1988, zpřístupnily Spiringen turistickému ruchu a umožnily dojíždění místních obyvatel do průmyslových závodů v nížině řeky Reuss. V roce 1974 byla zřízena okresní škola pro vyšší stupeň obcí Spiringen a Unterschächen. Ještě v roce 2005 poskytovalo zemědělství 63 % pracovních míst v obci.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Vývoj populace[editovat | editovat zdroj]
Mezi lety 1850 a 1860 se počet obyvatel snížil o 73 osob, tj. o 8 %. Poté až do roku 1870 silně rostl o 17,9 %. Od té doby docházelo k vzestupům a poklesům, přičemž nejnižší počet obyvatel byl 912 v roce 1920 a nejvyšší 1062 v roce 1910. Dlouhodobější pokles počtu obyvatel byl zaznamenán pouze v letech 1950–1990 (-12,3 %). Po roce 2000 počet obyvatel opět klesá a poprvé po několika staletích se dostal pod hranici 900.
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1687 | 1799 | 1850 | 1860 | 1870 | 1900 | 1910 | 1920 | 1950 | 1970 | 1990 | 2000 | 2005 | ||
| Počet obyvatel | 476 | 760 | 909 | 836 | 986 | 945 | 1062 | 912 | 1050 | 946 | 921 | 963 | 943 | ||
Jazyky[editovat | editovat zdroj]
Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně alemanským dialektem. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 99,79 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu a 0,21 % italštinu.
Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]
Z 943 obyvatel na konci roku 2005 bylo 931 (98,73 %) švýcarských státních příslušníků. Několik málo přistěhovalců pochází z Rakouska a Latinské Ameriky. Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 961 osob (99,79 %) švýcarské občanství; z toho jedna osoba měla dvojí občanství.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spiringen na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d STADLER, Hans. Spiringen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2012-02-15 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Spiringen na Wikimedia Commons - (německy) [1] – oficiální stránky
