Smrť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Smrť
První výskyt Barva kouzel
Další výskyt Všechny knihy zeměplošské série kromě knihy Svobodnej národ
Informace
Popis lidská kostra s černým hábitem, kápí a kosou
Příslušnost antropomorfní personifikace
Bydliště Smrťova říše
Poznámky Konec nadějí, Přítel opuštěných, Tišitel bolesti, Poslední hraničář

Smrť je fiktivní postava z děl Terryho Pratchetta pojednávajících o Zeměploše. Přezdívá se mu Bledý jezdec, Konec nadějí, Přítel opuštěných nebo Tišitel trpících. Jedná se o antropomorfní personifikaci neboli o ztělesnění smrti ve formě člověka. Jeho postava se alespoň na okamžik objeví ve všech zeměplošských románech i příbězích, v některých z nich je dokonce jednou z hlavních postav (např. Mort, Sekáč, Těžké melodično, nebo Otec prasátek). Smrťovi společníci je jeho adoptivní vnučka Zuzana, jeho sluha Albert a Krysí Smrť, obdoba Smrtě lidského.

Postava Smrtě[editovat | editovat zdroj]

Smrť byl stvořen současně se životem v okamžiku, kdy si živá lidská bytost uvědomila, že by mohla být neživá. Bývá zobrazován jako vysoká lidská kostra v černé kápi s kosou a jezdí na velkém bílém koni, který se jmenuje Truhlík. Tento kůň je smrtelný, ale velmi dobře živený. V počátcích údajně zkoušel jezdit na kostře koně (aby byl stylový), ale ukázalo se to jako nepraktické, protože za jízdy koni upadávaly nohy a podobné části těla. Poté zkoušel ohnivého oře, ale ten měl tendenci pod sebou ve stáji zapalovat podestýlku. Smrť žije ve svém „království“, které je celé černé a čas tam stojí. Každý člověk na Zeměploše má svoje přesýpací hodiny, které vlastní Smrť a které má ve velké síni. Vidí ho pouze mágové, čarodějky, děti, právě zesnulí, a kočky. Smrť miluje kočky. Dospělí živí lidé Smrtě nevidí takového, jaký je, ale jejich smysly ho vnímají jako prázdnou skvrnu, kterou si vyplňují po svém. Nemá hlasivky, takže když hovoří, člověk neslyší přicházet jeho slova zvenku, ale pouze si je uvědomuje ve své hlavě. V knihách o Zeměploše je to vyznačeno tak, že jeho slova jsou sázena kapitálkami. Zvuk jeho hlasu se přirovnává k dunícímu olověnému víku rakve či k ozvěně hrobky. Jeho typickým rčením je pak: DNES TY.

Smrtě je možné přivolat rituálem AškEnte. Smrť se objeví v magickém kruhu, který nemůže opustit, a musí odpovídat na kladené otázky. Občas na to ale zapomíná. Obřad provádějí mágové, ale velice neradi, protože na sebe nechtějí Smrtě upozorňovat. Také Smrť nemá obřad AškEnte rád, protože tvrdí, že ho mágové vždycky vyrušují v ten nejnevhodnější okamžik.

Koníčky[editovat | editovat zdroj]

Jeho koníčkem je sociologické studium člověka. Z toho důvodu také adoptoval sirotka Ysabell, kterou mu později odvedl jeho učeň Mort. Porozumět člověku se mu moc nedaří. I ve svém domě se snaží napodobovat lidské vybavení, ale bez valného úspěchu, neboť obvykle neporozumí smyslu a účelu (např. ručník v koupelně tvrdý jako beton). Další typickou ukázkou je houpačka, kterou postavil pro svoji (adoptivní) vnučku Zuzanu.

Další Smrťové[editovat | editovat zdroj]

Kromě Smrtě lidí a krysího Smrtě existuje ještě Smrť bleší. V knize Sekáč na krátké období vznikli i další Smrťové pro jednotlivé živé druhy, například Smrť jepic, Smrť stromů nebo Smrť želv. Ke konci románu se však znovu sloučili (vyjma dvou výše zmíněných) do jednoho jediného Smrtě.

Další zpracování Smrtě[editovat | editovat zdroj]

Na motivy knih Terryho Pratchetta byly Vadimem Jeanem vytvořeny dva dvoudílné televizní filmy - Otec prasátek (2006) a Barva kouzel (2008). Smrtě ztvárnil přes 2 metry vysoký nizozemský herec a tanečník Marnix Van Den Broeke a v Otci prasátek mu hlas propůjčil Ian Richardson (7. dubna 1934 - 9. února 2007). Protože tento herec v r. 2007 zemřel, v Barvě kouzel Smrtě namluvil Christopher Lee, který jej daboval už v animovaných filmech Soudné sestry a Těžké melodično z r. 1997.