Kapitálky
Kapitálky jsou vyznačovací řez písma, u kterého mají minusky (malá písmena) podobu verzálek (velkých písmen), avšak zmenšených na střední výšku písma (tedy do velikosti běžných malých písmen).[1]
Obsah |
[editovat] Pravé a nepravé kapitálky
Kapitálky jsou samostatným řezem písma, nejsou jen zmenšenou kopií znaků základního řezu. Pokud není k dispozici kapitálkový řez písma (případně ho program neumí využít), umožňují některé programy vykreslit „nepravé kapitálky“ tím, že použijí základní řez, který o něco zmenší (typicky na zhruba 70–75 % původní velikosti).[2] Takto zmenšené verzálky se však od pravých kapitálek liší v tloušťce tahů, proporcích znaků a mezer mezi nimi.[3] Nepravé kapitálky proto v textu vypadají světleji než okolní text.[2]
[editovat] Použití
Kapitálky se používají pro vyznačování, tzn. zvýraznění či odlišení částí textu, obdobně jako kurzíva. Kapitálky se často používají pro vyznačení jmen nebo názvů, protože vzbuzují slavnostní až honosný dojem.[2] V anglofonním prostředí se kapitálky někdy používají pro zkratky a akronymy uprostřed běžného textu (s výjimkou osobních jmen), např. NATO.[3] Kapitálky se také používají pro vyznačení počátku kapitoly (případně s iniciálou), kdy je jimi zvýrazněna první řádka či fráze.[4]
Pro použití kapitálek existují v některých jazycích zvláštní pravidla. Například v němčině dlouho neexistovalo verzálkové ß (ostré s), což, aplikováno pro kapitálky, vyžadovalo a stále ve velké míře vyžaduje místo ß sázet ss.[2] Některé sázecí programy dokáží při použití pravých kapitálek v odpovídajícím formátu písma takové úpravy provést automaticky.[5] (Potřeba verzálkového ß a nesystematické používání jeho návrhů nakonec vedlo k jeho zavedení i do německých a mezinárodních norem, např. ISO/IEC 10646, a souboru Unicode (U+1E9E "LATIN CAPITAL LETTER SHARP S")[6], a k zavedení jeho používání i v některých periodických tiskovinách, např. v samotném titulu Gießener Zeitung[7]. Běžné to však zatím není a neodpovídá to ani závazným pravidlům německého pravopisu.)
[editovat] Literatura
- KOČIČKA, Pavel; BLAŽEK, Filip; MOHELSKÁ, Libuše. Praktická typografie. 2. vyd. Brno : Computer Press, 2004. xv, 288 s., 1 CD-ROM. ISBN 80-722-6385-4. S. 31, 226–228.
- BRINGHURST, Robert. The Elements of Typographic Style. 3., rozšířené a revidované vyd. Kanada : Hartley & Marks, 2004. 382 s. ISBN 0-88179-206-3. S. 48–49, 53–55, 63. (anglicky)
[editovat] Reference
- ↑ ON 88 0111 Písmo, písmařství, písmolijectví
- ↑ a b c d Kočička, Blažek, str. 31
- ↑ a b Bringhurst, str. 48
- ↑ Bringhurst, str. 63
- ↑ Kočička, Blažek, str. 228
- ↑ Unicode5.1.0 - Notable Changes
- ↑ Gießener Zeitung (online verze)
