Seznam členů rodiny obsahuje označení jednotlivých rodinných příslušníků v češtině, a to včetně výrazů, které už se dnes běžně neužívají. Seznam není uspořádán abecedně, příbuzní jsou rozděleni do tematických skupin. Abecední přehled najdete v článku Abecední seznam členů rodiny.
Označení vzdálenějších příbuzných nikdy nebylo zcela ustálené, lišilo se dobově i teritoriálně, v seznamu jsou zachycena i některá alternativní označení, nicméně upřednostněna jsou označení, užívaná dnes. Seznam obsahuje i některé další výrazy, související s příbuzenstvím.
Předkové
probant, střen – osoba, od níž se zahajuje genealogický výzkum (ve schématech označena jako "JÁ" nebo latinsky "EGO"),
stařenka – matčina matka, též starucha, dnes běžně babička,[zdroj?]
pra- předpona pro vyjádření předcházející nebo následné generace: pravnuk – syn vnuka nebo vnučky, praprastrýc – pradědův bratr. V minulosti se běžně užívala i pro vzdálenější příbuzné, např. pratchán, prasestřenec apod. Ve staré češtině se navíc místo zmnožování předpony pra- užívaly i jiné předpony, rozlišené pro předcházející a následné generace, např.: praděd, prapraděd, předděd, nadděd; pravnuk, prapravnuk, zavnuk, podvnuk[1].
strýčenec – syn otcova bratra, též bratran, bratřec, bratřenec, dnes bratranec,
strýčena – dcera otcova bratra, též strýčenice, bratrana, dnes sestřenice,
ujčen – syn matčina bratra, též ujčenec, dnes bratranec,
ujčena – dcera matčina bratra, též ujčenice, dnes sestřenice,
tetěnec – syn otcovy nebo matčiny sestry, též tetčic, tetěnec, sestrovec, dnes bratranec,
tetěnice – dcera otcovy nebo matčiny sestry, též tetěna, dnes sestřenice,
vlastník – syn otcova či matčina bratrance nebo sestřenice, dnes stříně
vlastnice – dcera otcova či matčina bratrance nebo sestřenice, dnes stříně
stříník - stříně stříně
střínice - stříně stříně
pro vzdálenější bratrance stejné generace je možno užít opisná označení, např. druhý bratranec, bratranec druhého stupně, bratranec z druhého kolene – tj. prastrýcův vnuk.
synovkyně – bratrova dcera, též bratranice, dnes neteř,
sestřenec – sestřin syn, též potet,
neteř – sestřina dcera, též neť,
pro vzdálenější bratrance starší nebo mladší generace se též užívá opisné označení, např. druhý (třetí) bratranec, bratranec druhého (třetího) stupně, bratranec z druhého (třetího) kolene – tj. např. strýcův bratranec (starší gen.) nebo strýcův vnuk (mladší gen.). Podobně u vzdálenější sestřenice.
polosirotek – chlapec, který přišel o jednoho z rodičů,
polosirota – dívka, která přišla o jednoho z rodičů,
pohrobek – dítě, které se narodilo až po smrti otce,
vdovec – muž, který přišel o ženu,
vdova – žena, která přišla o muže,
slaměný vdovec – výraz používaný pro muže, jehož žena je nepřítomná (trvale žijí odděleně nebo (přeneseně) je na kratší dobu mimo společnou domácnost)
zelená vdova – výraz používaný pro ženu, která žije s mužem, ale tráví spolu málo času. Pojí se s fenoménem stěhování do satelitních oblastí (zeleně), kdy muž tráví dojížděním a prací většinu dne, zatímco žena pečuje o potomstvo.
Reference
↑Podle spisu Jana Jafeta z r. 1602, který je překreslen např. v LUTONSKÝ, Boleslav; MELICHAR, Rudolf. Základy genealogie : soubor přednášek pro laické genealogy. 1. díl. Praha: [s.n.], 1999. S. 148-149.
