Sexismus
Sexismus je termín vzniklý v druhé polovině 20. století, který se vztahuje na přesvědčení, že jedno z pohlaví je nižší, méně důležité nebo schopné. Může se vztahovat buď na nenávist k celému pohlaví: misandrie (nenávist k mužům) a mysogynství (nenávist k ženám), nebo na uplatňování stereotypů o mužskosti mužů a ženskosti žen. Jiný název je ženský a mužský šovinismus.
V historii vedl sexismus v mnoha kulturách k úplnému podmanění žen muži. Ženská ideologie stavící se proti sexismu je feminismus. Její mužskou obdobou je maskulinismus. Sexismus způsobuje nemalé problémy i transsexuálům.[1] Jejich problémy obvykle vyplývají z neschopnosti sexistů zařadit je do kategorie „muž“ nebo „žena“ nebo z jejich špatného úsudku. Podobně odvozené bývají i problémy homosexuálů či bisexuálů, u nichž se uplatňování stereotypů o mužskosti a ženskosti aplikuje na jejich partnerské vztahy i jedince samotné.
Britský novinář Anthony Browne uvádí, že nařčení názorového oponenta z "sexismu" slouží jako nástroj politické korektnosti k vynucení si cenzury a potlačení odlišného a politické korektnoti nepohodlného názoru.[2]
Zobecnění a rozdělení
Sexismus lze zobecnit na esencialismus. Rozdělen může být podle pohlaví, kterého se týká:
| pohlaví/identita | vlastnost | nenávist | strach/odpor | hnutí proti negativní diskriminaci | hnutí pro pozitivní diskriminaci |
|---|---|---|---|---|---|
| samice ♀ | femininita | mizogynství | gynofobie | feminismus | gynocentrismus |
| samec ♂ | maskulinita | mizandrie | androfobie | maskulinismus | androcentrismus |
| hermafrodit | intersexualita | ||||
| transsexuál | transsexualita | transfobie |
Sexistické názory vycházející z esencialismu tvrdí, že jednotlivce lze posuzovat jednoduše dle charakteristických znaků skupiny, do níž patří, — v tomto případě tedy podle toho, zda patří mezi „muže“ nebo „ženy“. Tyto názory předpokládají, že každý jednotlivec může být snadno a jednoznačně zařazen do jedné z těchto dvou kategorií a nepočítají s mezipohlavními lidmi narozenými s kombinací mužských a ženských pohlavních znaků. Navíc také předpokládají stejnorodost uvnitř těchto dvou skupin, neberouce v úvahu jejich vnitřní diverzitu.
Mnohé formy pohlavní diskriminace jsou v mnohých státech protizákonné, ale na druhou stranu v mnoha státech existují právní normy, které některé pohlaví zvýhodňují nebo znevýhodňují.
Někteří autoři uvádí, že v praxi projevovaný sexismus vede k převlékání se lidí za jiné než skutečné pohlaví s cílem získat něco, co jim bylo v rozporu s jejich lidskou důstojností upřeno.[3]
Sexismus vůči mužům
Sexismus vůči ženám
Sexismus vůči transsexuálům
Transsexualita je stav nesouladu mezi psychickým a tělesným pohlavím. Proti sexismu vůči transsexuálům aktivně bojuje hnutí LGBT.
Sexismus proti transsexuálům je poměrně nový, protože dříve byli transsexuálové považováni za duševně nemocné jedince. Transsexuálům je ale stále doporučována psychiatrická terapie, protože musí zvládat skutečnost, že jim společnost připisuje jinou identitu, než jakou si připisují sami.
Nejtypičtější projevy sexismu vůči transsexuálům jsou:
- Na záchodech někteří transsexuálové často budí veřejné pohoršení, kterému se ale nemohou vyhnout, protože vylučování je jednou ze základních potřeb každého živého organismu.
- Transsexuálové bývají někdy oběťmi násilných zločinů.[4]
Sexismus a jazyk
Sexismus se týká i jazyka, ale není známo, zda určitý jazyk je příčinou sexismu, nebo zda sexismus vede k určitému jazyku (viz Sapir-Whorfovu hypotézu).
Někteří lingvisté označují za sexismus i takové případy, kdy je žena v dokumentu připojeném k volebnímu lístku oslovována „vážený voliči“.[5] To je však sporné, protože slovo „volič“ v českém jazyce označuje jak muže tak ženu. Některým odborníkům proto vadí, že se žena musí identifikovat s koncovkou mužského rodu. Jako možné řešení tohoto problému se nabízí rozsáhlejší používání středního rodu, který je však při označování živých bytostí velmi zřídkavý. Jedním z mála případů je Prasátko, dokonale bezpohlavní postava z knihy Medvídek Pú. Touto problematikou se zabývá feministická lingvistika.
Příklady projevů sexismu
- Akce, kam mají lidé určitého pohlaví vstup zakázán nebo vyhrazené jen pro určité pohlaví.[zdroj?]
- Omezení politických či lidských práv z důvodů pohlaví (např. ve státech, kde ženy nemají volební právo).
- Předsudky vůči pohlavím (ženy jsou slabé, muži líní apod.) a propagace těchto předsudků např. v reklamě.
- Osoba není kvůli svému pohlaví bez jiného důvodu přijata do zaměstnání.
- „Žena jako taková smí v současnosti prakticky všechno. To se společensky uznává. Muž jako takový nesmí téměř nic. I to je společensky přijatelné.“[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Famous. Italský transsexuální poslanec dostane vlastní toaletu. Morava24 [online]. 2006-11-01 [cit. 2008-01-28]. Dostupné online.
- ↑ BROWNE, Anthony. Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii. 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s ISBN 978-80-7363-240-3. s. 82
- ↑ SIMKIN, John. Dorothy Lawrence [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SOUHRADOVÁ, Eva. Útok kvůli změně pohlaví [online]. ČT1, 2003-8-15 [cit. 2008-07-22]. Dostupné online.
- ↑ VALDROVÁ, Jana. Jazyk jako nástroj demokratizace společnosti [online]. Translidé.cz, 2000-12 [cit. 2008-01-28]. Dostupné online. část Lingvistika odhaluje genderové asymetrie, třetí odstavec od konce
- ↑ HAUKE, Brost. Jak pochopit muže. Praha: Ottovo nakladatelství, s. r. o., 2006. S. 191.
Literatura
- Dowling, C. 1994. Neusínat sama.Motto, Praha.
- Eisner P. 1994. Žena a čeština. POTMĚCHUŤ , Nakladatelství Masarykovy university Brno, září/říjen, str. 23.
- Gjuričová Š. PhDr. 1996. Rodičovská práva, vztahy a rozvod aneb spiknutí naší civilizace proti otcům. ŽenSen, Nadace Gender Studies, ročník 1, č. 1, str. 3.
- Hradecká, I. 1991. Stratifikace a ženy. Sociologický časopis, ročník 27, č. 3.
- Lipold Jan: Ženský rod se (v češtině) také hlásí o slovo In: Mladá fronta Dnes, 4. února 2000, str. 6, příloha Média.
- Machovec Milan: Feminismus nebyl a není problém jazykový In: Mladá fronta Dnes, 17. března 2000, str. 6, příloha Média.
- Sborník Politika s ženami či bez žen, 1996. Nadace Gender Studies, Praha.
- Sborník překladů z evropské a americké feministické sociologie, 1993. Sociologický ústav AV ČR, Praha.
- Stockman, N. 1991. Společenské třídy a manželství. Sociologický časopis, ročník 27, č. 3.
Externí odkazy
- Novinky.cz - Sexismy v češtině stále omezují možnosti žen (2/2009)
- Pojem sexizmus ve slovníku cizích slov Abz.cz
- Co je to sexismus? (feminet.sk)
- Jazyk jako nástroj demokratizace společnosti (translide.cz) (o genderové lingvistice)
- Sexismus v jazyce aneb jaký má smysl feministická lingvistika?
- Sexismus v londýnském City
- Rada Evropy zbrojí proti sexismu v reklamě
- Stop sexismu v reklamě