Sedlarevo
| Sedlarevo Седларево Sallarevë | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 41°52′59″ s. š., 21°7′39″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1 229 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Severní Makedonie |
| Statistický region | Položský |
| Opština | Želino |
  Sedlarevo | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 29,7 km² |
| Počet obyvatel | 419 (2021) |
| Hustota zalidnění | 14,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 044 |
| PSČ | 1218 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sedlarevo (makedonsky: Седларево, albánsky: Sallarevë) je vesnice v Severní Makedonii. Nachází se v opštině Želino v Položském regionu.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Sedlarevo se nachází v jihovýchodní části opštiny Želino, v bezprostřední blízkosti řeky Treska, na svahu hory Suva Gora. Obec je hornatá a leží v nadmořské výšce 1 240 metrů. Od města Tetovo je vzdálená 30 km.
Katastr vesnice činí 29,7 km2. Nejvíce zde převažují pastviny o rozloze 948 ha, dále lesy o rozloze 730 ha a orná půda o rozloze 350 ha.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vesnice je velmi stará, pod stejným názvem je zmiňována již ve spisech ze 14. století, kdy její značnou část vlastnil jistý Izák. Ten odkázal svůj majetek kostelu sv. Matky Boží v Tetovu a darovací listinu potvrdil srbský král Štěpán Dušan. V roce 1348 daroval král Štěpán Dušan klášteru Chilandar. V 15. století je vesnice uváděna jako vesnice Humasah Sultan, manželky Mustafy Paši. Zde však není známo, zda se jedná o Sedlarce nebo Gorno Svilare u Skopje.
Další zmínky o vesnici pochází z osmanských listin z let 1467/68, podle kterých zde žilo 6 křesťanských rodin produkujících obiloviny a chovajících prasata. V roce 1544 je zmiňováno 28 křesťanských rodin makedonské národnosti a v roce 1568 je jich už 33. V letech 1544-68 tato vesnice spolu s Šiševo, Kondovo, Glumovo a Kalugjernica patřily manželce Mustafy Paši a dceři sultána Bajezida II.
Stáří obce potvrzují i archeologické nálezy. V okolí obce byly nalezeny pozůstatky kostela, hřbitova a zbytky domů původní osady. V roce 1914 byly provedeny vykopávky na hřbitově, během niž byly nalezeny kosti, šperky a zbytky zdí. Severně od obce se ve středověku nacházela vesnička Krušica, která patřila klášteru sv. Ondřeje.
Dnešní muslimské obyvatelstvo zde má mladší tradici, přistěhovalo se až v 19. století. Původní makedonské křesťanské obyvatelstvo se vystěhovala a vesnice je až do dnešních dnů bydlištěm Albánců. Název vesnice zůstal stejný.
Podle záznamů Vasila Kančova zde v roce 1900 žilo 330 křesťanů makedonské národnosti a 106 muslimů albánské národnosti.
Demografie[editovat | editovat zdroj]
Podle sčítání lidu z roku 2021 žije ve vesnici 419 obyvatel, z většiny albánské národnosti.
| Rok | 1900 | 1929 | 1948 | 1953 | 1961 | 1971 | 1981 | 1994 | 2002 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelstvo | 436 | 350 | 711 | 762 | 868 | 1098 | 1269 | 1508 | 1611 | 419 |
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Седларево na makedonské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedlarevo na Wikimedia Commons
