Sebenaplňující předpověď

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Sebenaplňující předpověď (též Golemův efekt, Rosenthalův efekt, Pygmalion efekt) je sociální přesvědčení nebo očekávání, které ovlivňuje skutečnost tak, že se proto stává pravdivým. Vztahuje se jak k přístupu člověka k sobě samému, tak k hodnocení jiných osob, očekávání událostí atd.

Např. pokud jdeme do boje jako poražení, zaručeně prohrajeme. Když rodiče svým chováním přesvědčují dítě, že za nic nestojí, vyroste z něj s největší pravděpodobností člověk bez špetky sebedůvěry. V případě výzkumů tak mohou experimentátoři ovlivnit respondenty (viz dvojitě slepé experimenty).

Pokud jsou očekávání negativní jedná se o Golemův efekt, očekávání pozitivní se označují jako Pygmalion efekt.

Experimenty [editovat]

Učitelé ve škole dostali (náhodou zaslechli) tipy na obzvlášť šikovné děti, které ale byly úplně průměrní a normální žáci. Za rok se těmto dětem výrazně zlepšil prospěch a to jen díky očekávání učitelů. Ze skrytých záznamů experimentátoři zjistili, že se učitelé chovali k vybraným dětem jinak - častěji je vyvolávali, více je chválili apod.

Studenti měli naučit chodit krysy bludištěm. Dozvěděli se, že zvířata pochází ze dvou různých populací - „chytré“ a „hloupé“. V reálu byly krysy rovnoměrně rozděleny do dvou smíšených skupin, což ale studenti nevěděli. Krysy, které pokládali za chytré, se naučily projít bludištěm mnohem rychleji, protože s nimi studenti komunikovali mnohem intenzivněji než s těmi, které považovali za hloupé.

Související články [editovat]

Reference [editovat]

  • Hayesová, N. (2003). Základy sociální psychologie. Praha: Portál, s.r.o.