Rudolf Jurnikl

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
akad. sochař Rudolf Jurnikl
Narození6. února 1928
Frýdek nebo Frýdek-Místek
Úmrtí16. února 2010 (ve věku 82 let)
VzděláníVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánídesignér, sklářský výtvarník, sochař, keramik
OceněníZlatá medaile, Trienále užitého umění v Lublani (1965)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Jurnikl (6. února 1928 Frýdek-Místek – 16. února 2010 Praha)[1] byl designér, sklářský výtvarník, sochař a keramik. Patřil mezi nejvýznamnější a nejúspěšnější designéry lisovaného skla.[2][3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Rudof Jurnikl se narodil ve Frýdku-Místku, kde se nejprve vyučil brusičem skla u firmy KaMa – Karel Matušek. Mistrovské zkoušky složil ve Valašském Meziříčí u dr. Volfa. Po válce (1945–1948) absolvoval obor rytí skla na Odborné škole sklářské v Kamenickém Šenově u prof. Aloise Háska. Prázdninovou praxi vykonával v ryteckém oddělení firmy Lobmeyer, kterou vedl Stephan Rath.[3] V letech 1948–1953 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru prof. Karla Štipla nejprve jako student a poté další dva roky jako aspirant.

Od roku 1953 byl výtvarníkem skláren Inwald v Rudolfově huti v Teplicích, kde z jeho iniciativy vzniklo výtvarné středisko.[4] Od roku 1960 byl prvním výtvarníkem nově založeného Výtvarně technického střediska pro lisované sklo v Teplicích, kam později nastoupili i František Vízner a Vladislav Urban. Tato trojice výtvarníků vtiskla nový výraz českému lisovanému sklu, které se v 60. letech stalo významným vývozním artiklem. Každoročně z něj podnik Skloexport vybíral exkluzivní soubor do tzv. „Generální kolekce“, určené pro domácí trh i export.[5] Jurniklovy vzory pro n.p. OBAS (Obalové a lisované sklo) realizovaly sklárny Rudolfova huť, Heřmanova huť, Libochovice a Rosice. Lisované sklo bylo kulturním fenoménem Československa 60.–80. let a četné výrobky z té doby patří k ikonám domácího designu.[6]

Ocenění (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1965 Zlatá medaile, Trienále užitého umění v Lublani, 1. cena v celostátní soutěži za soubor lisovaného skla (ČSSR)
  • 1973 Hlavní cena, 1. Mezinárodní výstava skla a porcelánu v Jablonci nad Nisou (za soubor lisovaného skla)
  • 1974 Hlavní cena, Mezinárodní výstava průmyslového designu ve Valencii
  • 1975 Titul vynikající výrobek roku za vázu z lisovaného skla
  • celkem 7 Zlatých medailí za lisované sklo na československých veletrzích[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Jurnikl má vrozený smysl pro organický tvarový řád, jeho přehlednost a rytmizaci. Již před počátkem 60. let se podílel na moderním designu užitkového lisovaného skla, které v té době opouští funkcionalistickou strohost a vrací se k uměřenému dekoru.[7] Sklo tím získalo jasný výtvarný názor a dobrou a funkční estetickou úroveň, i předpoklad k uplatnění na zahraničních trzích. Mezi lety 1960–1965 vytvořil plasticky i opticky výraznou koncepci lisovaného skla a jeho návrhy šly prakticky okamžitě do výroby. Jurniklovy mísy, popelníky a vázy se vyznačují dynamicky modelovanou oblou formou, hladkými obrysy, vysokou utilitární hodnotou i respektem k požadavkům výroby.[8] Jurniklův přínos spočívá i ve smyslu pro detail a světelnou expozici materiálu.[3]

Rudolf Jurnikl ve svých návrzích vychází z předchozí zkušenosti rytce skla. V roce 1961 vytvořil známý dortový talíř s rastrem hustých klínových řezů, proťatých jediným kolmým řezem.[8] Je autorem popelníku (1962), který A. Adlerová roku 1967 označila za „nejkrásnější jaký zde v posledních letech vznikl.“[9] Obr. in:[10] Pro jeho designové sklo jsou typické i velké čočkovité výbrusy (Podnos, 1969).[11]

Již počátkem 60. let si uvědomil, že výrobní technologie a množství výlisků (v té době lisovaných ručně) nebrání pojímat i lisované sklo jako umělecky náročný až přepychový doplněk interiéru. Lisařská technika vyhovuje i modernímu pojetí sklářského designu se strukturálně pojatým povrchem. Soustředil se zejména na vytvoření celých stolních souprav užitkového lisovaného skla s jednotným dekorem.[12] V polovině 60. let vytváří graficky zjednodušené, velkoryse koncipované a esteticky vyvážené motivy listů nebo slunce, které zakomponoval do tvaru nádoby. S ornamentem pracuje jako s elementární tvůrčí kvalitou. V 70. letech za své návrhy získal domácí i mezinárodní ocenění.[8]

Počátkem 70. let navrhoval lisované sklo dekorované florálními motivy, které se v té době vrátily na užitkové předměty nejrůznějšího druhu. Nové dekory vznikly i v souvislosti s opuštěním ručního lisování skla a převedením do strojové výroby s uplatněním nových technologií, jako lisování bez kroužku (sacofoukání) nebo odstředivé lití.[7][8] Jurnikl je i autorem progresivních kvadratických váz č. 13347 a žardiniér č. 13360 s hroty z poloviny sedmdesátých let.[13]

Kromě návrhů lisovaného skla se Jurnikl dál věnoval i autorské tvorbě komorního broušeného skla a navrhoval broušené světelné objekty, skleněné a zrcadlové stěny pro interiéry veřejných budov.[8] Osvědčil mimořádný výtvarný cit ve využití téměř zapomenuté formy ručně broušených interiérových zrcadel (zámky, svatební síně, Min. zahraničí ČSSR).[3] Jeho broušená zrcadla mají „blízký vztah s tendencemi kinetického a optického umění.“[14]

Zastoupení ve sbírkách (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Moravská galerie v Brně[15]
  • Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
  • Severočeské muzeum p.o., Liberec
  • Uměleckoprůmyslové museum, Praha

Realizace (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1977–1978 Zrcadlová stěna s vybrušovanými čočkami, Nová radnice, Moravská Ostrava[16]
  • Skleněná stěna 3,5 × 2 m – technická knihovna, Spolana Neratovice
  • Broušená zrcadlová stěna 4 × 1,5 m – klub Českého hudebního fondu v Praze
  • Pískované vitráže, Spořitelna v Mostě

Výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Autorské[editovat | editovat zdroj]

  • 1964 Moravská galerie v Brně (s F. Víznerem, V. Urbanem)
  • 1969 Galerie Prag, Mnichov (s A. Maturou)
  • 1985 Muzeum Františkovy lázně (s P. Pánkem)
  • 1983/1984 Rudolf Jurnikl: Sklo, Galerie Nová síň, Praha

Kolektivní[editovat | editovat zdroj]

  • 1961 Užité umění a průmyslové výtvarnictví, Uměleckoprůmyslové museum, Praha
  • 1962 Lisované sklo, Uměleckoprůmyslové museum, Praha
  • 1962 Výstava lisovaného skla, Galerie ÚBOK, Praha
  • 1963 Współczesne szkło w Czechosłowacji, Muzeum Śląskie, Wrocław
  • 1964 Tschechoslowakisches Glas, Grassi – Museum für Angewandte Kunst, Lipsko
  • 1964 Lisované sklo, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno
  • 1965 Tsjekkoslovakisk glass, keramik og tekstiler, Kunstindustrimuseet – The Museum of Decorative Arts and Design, Oslo
  • 1965 Výtvarní umělci k výročí 20 let ČSSR, Dům U Hybernů, Praha
  • 1966 Aktuální tendence v československém užitém umění a průmyslovém výtvarnictví, Obecní dům, Praha
  • 1969 50 let českého užitého umění a průmyslového výtvarnictví, Mánes, Praha
  • 1969 50 Jahre der Tschechischen angewandten Kunst und Industrial Design, MAK – Österreichisches Museum für angewandte Kunst / Gegenwartskunst, Vídeň
  • 1970 Současné české sklo, Mánes, Praha
  • 1970 Zamiary i zapasy: 50 lat czeskiej sztuki stosowanej i plastyki przemysłowej, Muzeum Śląskie, Wrocław
  • 1972/1973 Angewandte Kunst aus der ČSSR, Kunsthalle Weimar, Kunsthalle Rostock, Neue Galerie, Berlín
  • 1973/1974 Böhmisches Glas der Gegenwart, Museum für Kunst und Gewerbe Hamburg, Museum Kunstpalast, Düsseldorf, Badisches Landesmuseum Karlsruhe, Kunstgewerbemuseum Berlin, Kunstsammlungen der Veste Coburg
  • 1977 Umělecké sklo 1977. Oborová přehlídka současné sklářské tvorby, Praha
  • 1979 Jablonec 79: III. mezinárodní výstava skla a porcelánu, Jablonec nad Nisou
  • 1980 Die Kunst Osteuropas im 20. Jahrhundert, Garmisch-Partenkirchen
  • 1983 Keramika, textil, sklo '83 v kultuře bydlení, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha
  • 1983 Lisované sklo, Uměleckoprůmyslové museum, Praha
  • 1983 Současné lisované sklo, Uměleckoprůmyslové museum, Praha, Moravská galerie v Brně
  • 1984 Československé sklo '84: Umělecká sklářská tvorba, Valdštejnská jízdárna, Praha
  • 1990 Skleněný inspiromat: Československé sklo z let 1955–1965, Severočeské muzeum p.o., Liberec
  • 1991 Prague Glass Prize 91 / Sklářská cena Praha 91, Mánes, Praha
  • 1996/1997 Užité umění 60. let, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno
  • 2005 Aufbruch. Tschechische Glas 1945–1980, Museum Kunstpalast (Kunstmuseum Düsseldorf), Düsseldorf
  • 2005/2006 Design in an Age of Adversity: Czech Glass, 1945–1980, The Corning Museum of Glass, Museum of Glass, Tacoma
  • 2006 Sklo a světlo: 150 let sklářské školy v Kamenickém Šenově, Galerie design centra ČR, Praha, Uměleckoprůmyslové museum, Praha
  • 2007 Czech Glass / 1945–1980 (Design in an Age of Adversity and Illusion) / České sklo / 1945–1980 (Tvorba v době mizerie a iluzí), Veletržní palác, Praha
  • 2008 Hi Sklo Lo Sklo: Post War Czech Glass Design From Masterpiece To Mass-Produced, King's Lynn Arts Centre, Norfolk
  • 2023 Ušlechtilý lis: Československé lisované sklo 1945–1985, Retromuseum, Cheb

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Československé sklo: Rudolf Jurnikl (6.2. 1928 Frýdek - 18.2. 2010 Praha)
  2. ↑ Jiří Benák, Lisované sklo ze šedesátých let na kráse neztratilo, iDNES, 2015
  3. ↑ a b c d e Šotola V: Rudolf Jurnikl, 1980
  4. ↑ Tereza Bruthansová, Tichá revoluce, Dolce Vita 3, 2009, s. 42–43
  5. ↑ Jan Mergl, 2023, s. 79
  6. ↑ Jan Mergl, Retromuseum Cheb 2023, nestránkováno
  7. ↑ a b Alena Adlerová, Současné lisované sklo, MG 1983
  8. ↑ a b c d e Adlerová A, 1983
  9. ↑ Alena Adlerová, Lisované sklo, Domov, 4/1967, s. 34.
  10. ↑ Tereza Bruthansová, Tichá revoluce, Dolce Vita 3, 2009, s. 43
  11. ↑ Ricke H, 2005, s. 195
  12. ↑ František Stehlík, MG v Brně 1964
  13. ↑ Opěla J, 2013, s. 14
  14. ↑ Miroslav Klivar, A Creator of the Modern Style of Pressed Glass, Glass Review, 1/1985, s. 12.
  15. ↑ Moravská galerie v Brně: Rudolf Jurnikl
  16. ↑ Ostravské sochy: Rudolf Jurnikl, zrcadlová stěna

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Stehlík, Lisované sklo: Rudolf Jurnikl, Vladislav Urban, František Vízner, Moravská galerie v Brně 1964
  • Vratislav Šotola: Rudlf Jurnikl, in: kat. OBAS (1980?)
  • Alena Adlerová: Rudolf Jurnikl, lisované sklo, Sklo Union k.p. OBAS 1983
  • Alena Adlerová, Současné lisované sklo, Moravská galerie v Brně 1983
  • Who´s Who in Contemporary Glass Art. A Comprehensive World Guide to Glass Artists-Craftsmen-Designers, Waldrich Verlag, München 1993, p. 248
  • Sylva Petrová, České sklo, 283 s., Gallery, spol. s r.o. (Jaroslav Kořán), Praha 2001, s. 245
  • Helmut Ricke (ed.), Czech Glass 1945-1980, 448 p., Museum Kunstpalast (Kunstmuseum Düsseldorf), Arnoldsche 2005, ISBN 3-89790-217-6 (czech edition 2007, ISBN 978-80-7101-069-2), pp. 195-196
  • Jan Opěla: Pavel Pánek a české lisované sklo šedesátých a sedmdesátých let 20. století, diplomová práce, ÚDU, FF UK, Praha 2013 on-line
  • Jan Mergl, Ušlechtilý lis. Československé lisované sklo 1945–1985, katalog Retromuseum Cheb 2023
  • Jan Mergl, Ušlechtilý lis. Československé lisované sklo 1945–1985, Sklář a keramik 3–4, 2023, s. 78–79

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rudolf_Jurnikl&oldid=23594623“