Rudolf Handel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rudolf Handel
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1878
Poslanec Hornorakouského zemského sněmu
Ve funkci:
1870 – 1877
Stranická příslušnost
Členstvíústavověrný velkostatek
(Ústavní strana)

Narození1. srpna 1821
Nieder-Ingelheim
Hesen. velkovévodství
Úmrtí17. září 1879
Linec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičePaul Anton Freiherr von Handel
PříbuzníSigmund Handel a Heinrich von Handel-Mazzetti (sourozenci)
Alma materUniverzita Innsbruck
Vídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf von Handel (1. srpna 1821 Nieder-Ingelheim[1]17. září 1879 Linec[1][2]) byl rakouský politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze staré německé rodiny povýšené v roce 1819 do stavu svobodných pánů,[3][4][5] Byl synem rakouského diplomata a dvorního rady Paula Handela (1776–1847), studoval na Univerzitě v Innsbrucku a na právnicko-politické fakultě Vídeňské univerzity. Od roku 1843 působil jako právník na soudní praxi v Salcburku. Od roku 1844 byl auskultantem v Linci, pak asesorem u okresního soudu v Braunau. Později působil coby koncipista na ministerstvu spravedlnosti ve Vídni a následně jako rada vrchního zemského soudu v Ödenburgu. Od roku 1860 byl radou vrchního zemského soudu v Linci a od roku 1873 prezidentem zemského soudu. Byl veřejně a politicky aktivní. Od roku 1878 zastával funkci prezidenta muzea Francisco Carolinum v Linci.[1][2]

Zasedal jako poslanec Hornorakouského zemského sněmu, kam nastoupil roku 1870 a setrval zde do roku 1877. Zastupoval velkostatkářskou kurii. Byl též náhradníkem zemského výboru a v letech 1871–1873 náměstkem zemského hejtmana. Patřil k liberálům.[1]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za velkostatkářskou kurii v Horních Rakousích. Jeho volba byla prohlášena 18. prosince 1874 za neplatnou, ale po znovuzvolení 11. února 1875 opětovně složil slib.[6] V roce 1873 se uvádí jako baron Rudolf von Handel, prezident c. k. zemského soudu, bytem Linec.[7] V roce 1873 zastupoval v parlamentu ústavověrný blok, v jehož rámci patřil ke křídlu Strany ústavověrného velkostatku.[8] Na poslanecký mandát rezignoval roku 1878.[9] V parlamentu ho pak nahradil August Dehne.[6]

Zemřel v září 1879 po dlouhé nemoci.[2]

Jeho starší nevlastní bratr Heinrich (1806–1887) sloužil v armádě a v hodnosti polního zbrojmistra byl nakonec prezidentem Nejvyššího vojenského soudu.[2] Další bratr Maximilian (1809–1885) byl rakouským diplomatem a v letech 1848–1866 dlouholetým vyslancem ve Württembersku. Další bratr Sigmund (1822–1887) působil jako státní úředník a později byl také poslancem říšské rady. Potomci rodu se ve veřejném životě uplatňovali i v dalších generacích, Rudolfův synovec Eduard von Handel-Mazzetti (1838–1898) byl rakousko-uherským generálem, další synovec Erasmus von Handel (1860–1928) byl dlouholetým místodržitelem v Horním Rakousku a v letech 1916–1917 rakouským ministrem vnitra.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Rudolf Handel, Freiherr von- [online]. ooe.gv.at [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c d Vermischte Nachrichten. Prager Abendblatt. Září 1879, čís. 214, s. 3. Dostupné online. 
  3. Rodokmen rodu Handel a Handel-Mazzetti dostupné online
  4. Genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1848; Gotha, 1848; s. 154 dostupné online
  5. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1873; Gotha, 1873; s. 255–257 dostupné online
  6. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=169&size=45
  8. Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  9. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=13879

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]