Ropušenka drobná
 Ropušenka drobná | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | obojživelníci (Amphibia) |
| Řád | žáby (Anura) |
| Podřád | Neobatrachia |
| Čeleď | ropušenkovití (Brachycephalidae) |
| Rod | ropušenka (Brachycephalus) |
| Binomické jméno | |
| Brachycephalus ephippium (Spix, 1824) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ropušenka drobná (Brachycephalus ephippium) je druh žáby z čeledi ropušenkovití (Brachycephalidae) a rodu ropušenka (Brachycephalus). Popsal jej Johann Baptist von Spix v roce 1824.[2] Patří mezi nejmenší žáby světa, měří 12,5−19,7 mm. Vyskytuje se v Brazílii. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody se řadí mezi málo dotčené druhy.
Výskyt
Ropušenka drobná má areál rozšíření ve východní a jihovýchodní Brazílii při pobřeží s Atlantským oceánem. K životu dává přednost horským lesům s teplým a vlhkým podnebím, obvykle žije v listoví a nepreferuje otevřená stanoviště. V období sucha se ukrývá mezi větvemi a kládami. Obývá výšky do 1 200 m n. m.[3]
Popis
Ropušenka drobná patří mezi nejmenší žáby světa, měří 12,5−19,7 mm. Trup je robustní, končetiny jsou krátké. U mladých jedinců lze nalézt zbytek ocasu. Drobné prsty mají tvar písmene T. Na předních končetinách rostou 4 prsty, na zadních 5, přičemž jeden z nich na každé končetině je nefunkční. Ropušenka drobná nemá zuby. Tento druh má žluté až oranžové zbarvení, zaoblené oči jsou černé. Zářivé barvy upozorňují na to, že je tento druh jedovatý; především v jeho kůži se nachází smrtelný jed tetrodotoxin.[4][5]
Chování
Chování ropušenek drobných se mění s obdobím dešťů a obdobím sucha. Není známa velikost teritoria ropušenek drobných. Druh je převážně samotářský, samci jsou vysoce teritoriální převážně během období rozmnožování a své území si náruživě brání před ostatními samci pomocí zvedání těla a zvuky; někdy může dojít i na fyzické střetnutí, kdy se samci často navzájem kopou zadníma nohama. Samice mohou sdílet území s ostatními samicemi. V období rozmnožování, které začíná během období dešťů, samci lákají samice bzučením o frekvenci 3,4 do 5,3 kHz, které trvá 2−6 minut, někdy také zvednutým tělem. Samice pak zavede samce do spadlého listí, kde dojde ke kopulaci. Samec obvykle střídá polohy, aby byla větší šance úspěšného oplodnění. Samice pak naklade až 5 vajíček měřících 5,1 až 5,4 mm do půdy, která zahrabe zadníma nohama. Půdní částice slouží patrně jako maskování a brání vysoušení vajec.[6] Vývoj je přímý, po 64 dnech se vyklubou malé žabičky se zbytkovým ocasem. Není znám věk, kterého se tato žába dožívá; ostatní druhy z této čeledi ve volné přírodě žijí 4−6 let.[4][5]
Potravu mladých jedinců i dospělců tvoří drobní členovci, především chvostoskoci, ale také larvy hmyzu a roztoči.
Ohrožení
Největší nebezpečí pro ropušenku drobnou představuje ztráta přirozeného prostředí. Díky většímu areálu rozšíření a patrně velké a stabilní populaci je však Mezinárodním svazem ochrany přírody řazena mezi málo dotčené druhy. Vyskytuje se v řadě chráněných oblastí, doporučen byl monitoring tohoto druhu.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ ropušenka drobná [online]. biolib.cz [cit. 2016-07-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Brachycephalus ephippium (Pumpkin Toadlet). www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2016-07-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Brachycephalus ephippium. Animal Diversity Web [online]. [cit. 2016-07-30]. Dostupné online.
- ↑ a b AmphibiaWeb - Brachycephalus ephippium. amphibiaweb.org [online]. [cit. 2016-07-30]. Dostupné online.
- ↑ KOLEKTIV. Herpetology: An Introductory Biology of Amphibians and Reptiles. [s.l.]: Academic Press, 2001. 630 s. Dostupné online. ISBN 012782622X, 9780127826226. S. 401.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ropušenka drobná na Wikimedia Commons 
Taxon Brachycephalus ephippium ve Wikidruzích
