Přeskočit na obsah

Předlánce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Předlánce
Předlánce, niva Smědé a vrch Hradec (Astberg) od višňovského nádraží
Předlánce, niva Smědé a vrch Hradec (Astberg) od višňovského nádraží
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVišňová
OkresLiberec
KrajLiberecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel159 (2021)[1]
Katastrální územíPředlánce (7,49 km²)
PSČ464 01
Počet domů53 (2011)[2]
Předlánce
Předlánce
Další údaje
Kód části obce182575
Kód k. ú.782572
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Předlánce (německy Priedlanz) jsou vesnice, část obce Višňová v okrese Liberec. Nachází se asi dva kilometry severovýchodně od Višňové, při ústí Bulovského potoka do řeky Smědé. Předlánce jsou také název katastrálního území o rozloze 7,49 km².[3]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1373.[4]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Památkově chráněné tvrziště na návrší nad meandrem Smědé nad domy čp. 69, 35 a 70
  • Hostinec čp. 4 s hrázděným patrem
  • Několik dalších staveb lidové architektury
  • Pozůstatky mohutného památného dubu letního zvaného Předlánecký obr u silnice Frýdlant–Višňová jižně od domu čp. 3
  • Přírodní rezervace Meandry Smědé severně od vsi
  • Lesnatá údolí Bulovského a Pertoltického potoka jihovýchodně, respektive východně od vsi
  • Les Poustecká obora jihovýchodně od vsi
  • Vrch Hradec (Astberg, 313 m) východně od vsi, opředený mnoha pověstmi, mj. o zakopaném pokladu, divoženkách, bludičkách a nočním lovci[5]

Vodní mlýny

[editovat | editovat zdroj]

Na soutoku řeky Smědé s Pertoltickým a Buloveckým potokem stával místní Velký mlýn. Jeho náhon naplňovala voda obou potoků. Vznikl pravděpodobně koncem 16. nebo začátkem 17. století. Z jeho historie není mnoho známo. Ví se jen, že k mlýnu patřila ještě pila a že před druhou světovou válkou patřil rodině Neumannových. Po válce jej obýval pan Kment, a to až do let 1955 až 1957. Následně se ve mlýně šrotovalo, než došlo k zastavení jeho provozu a pak i ke stržení celého objektu. Náhon mlýna, ač již nefunkční, je v krajině stále patrný. Obytné budovy však strženy nebyly a slouží i nadále k bydlení. Bývalým majitelům tohoto mlýna údajně navíc patřily také některé mlýny v okolních obcích (v Arnolticích, Heřmanicích a jinde).[6]

Vedle Velkého mlýna stával v Předláncích ještě také Menší mlýn. O jeho majitelích se však nedochovaly žádné informace a ví se jen, že po druhé světové válce již nebyl v provozu.[6]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-17. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 444.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  5. Frýdlantské pověsti Hermanna Blumricha… díl třicátý čtvrtý… Pověsti z Větvového vrchu…. Liberecký deník.cz [online]. 2007-11-06 [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  6. a b KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 80-7277-167-1. Kapitola Mlýny kolem Višňové, s. 96–97. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]