Pražská brána (Rakovník)
| Pražská brána | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 1516 |
| Současný majitel | Středočeský kraj |
| Pojmenováno po | Praha |
| Poloha | |
| Adresa | Rakovník,  Česko |
| Ulice | Žižkovo nám., Pražská a Tyršova |
| Souřadnice | 50°6′13,09″ s. š., 13°44′3,79″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20672/2-2705 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Muzeum T. G. M. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pražská brána je jedním ze symbolů města Rakovníku. Nachází se na východním okraji jeho historického jádra a spolu se severní branou Vysokou, západní Svatojilskou a jižní Lubenskou tvořila součást středověkého městského opevnění. Pražská brána je chráněna jako kulturní památka České republiky[1] a spravuje ji Muzeum T. G. M. Rakovník.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Postavena byla roku 1516 kamenickým mistrem Janem podobně jako ostatní na místě starší dřevěné brány, která se nazývala Zákostelská, protože stála v Zákostelí, opevněném okolí kostela sv. Bartoloměje, kde se kromě zvonice nacházela také původní fara, rychta nebo stará škola. Zatímco Vysoká brána byla znatelně vyšší a vystavěná odlišně, ostatní brány byly navzájem velmi podobné, ačkoli bránám Svatojilské a Lubenské chyběly typické nárožní věžičky. Tyto dvě pak byly pro svou zchátralost a kvůli rozvoji Rakovníka roku 1837 spolu s větší částí městských hradeb zbořeny. Pražská brána byla naopak roku 1903 zrekonstruována podle návrhu architekta Ludvíka Láblera.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Pozdně gotická brána má podobu hranolu o výšce 12,3 m, stojího na půdorysu o rozměrech 9,8 x 9,47 m, zdi jsou silné 1,4 až 1,6 m a jejich vnější podobu utváří hrubě tesané pískovcové kvádříky.[2] Vysokou sedlovou střechu doplňují čtyři výrazné nárožní věžičky na vyložených konzolách. Přízemní průjezd s valenou klenbou mezi dvěma jednoduchými zkosenými portály býval z obou stran uzavírán dvoukřídlými vraty, z vnější strany se spouštěl i padací most. Věž má dvě plochostropá patra s vnitřním dřevěným schodištěm, která jsou ze všech stran osvětlena malými okénky, v prvním patře pěti, ve druhém třemi. Ve druhém patře je směrem z historického města také jedna klíčová střílna.[1]
Zajímavostí je, že na této straně brány býval svého času ve výklenku nad vjezdem umístěn kalich jako symbol husitství a částečně se dochoval i už opršalý latinský nápis na omítce (jde o výzvu císaře Rudolfa II., aby sem přijíždějící obchodníci živili královskou komoru, která se roku 1599 kvůli moru přestěhovala z Prahy do Rakovníka[3]). Interiér Pražské brány je přístupný v prvním patře přes schodiště z pozemku muzea, které zde prezentuje vývoj městského opevnění a historii spolku rakovnických ostrostřelců.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Pražská brána je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 20672/2-2705 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).
- ↑ a b CECHNER, Antonín. Soupis památek, 39. Politický okres rakovnický, II. díl. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. Dostupné online. Kapitola Rakovník – Pražská brána, s. 132, 136, 250.
- ↑ Pražská brána [online]. Rakovnicko.cz, 2009-08-17 [cit. 2019-07-11]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pražská brána na Wikimedia Commons
