Portál:Kosovo/Článek
Bitva na Kosově poli (Kosovo polje, Campus Turdorum, někdy také bitva na Kosovu rovném), odehrávající se 15. června roku 1389 (podle Gregoriánského kalendáře 28. června), byla okamžikem, kdy se asi 100 kilometrů severně od Skopje, svého času korunovačního města srbského cara a krále Dušana (1331 - 1355, car od 1345), Dušan se za cara prohlásil o Vánocích roku 1345, ale korunován byl až v dubnu 1346. Jeho carský titul zněl basileus kai autokrator Serbon kai Romaion - car a samovládce Srbů a Římanů (Řeků, Byzantinců).
V křesťanské armádě byly oddíly srbských knížat Lazara Hrebeljanoviće, Vuka Brankoviće, a také bosenského krále Tvrtka I. Kotromaniće, jehož oddíly vedl Vlatko Vuković. Křesťané byli posíleni o spoustu pomocných oddílů z Albánie, Bulharska a Uher. V čele osmanské armády, které pomáhaly vazalské státy Osmanů, stanul samotný sultán Murad I.. Výsledek samotné bitvy byl sice nerozhodný (padli i oba hlavní vůdci - kníže Lazar a sultán Murad), ale pozdější činy uherského krále znamenaly oslabení křesťanských spojenců, zatímco Osmané si upevnili pozici na Balkáně, kde zakrátko vyvrátili i druhou bulharskou říši (definitivně roku 1396). I přes prohru Osmanů u Ankary roku 1402 a následné anarchii se Muradovu prapravnukovi Mehmedovi II. podařilo roku 1453 dobytím Konstantinopole vyvrátit byzantskou říši.