Pokojová rostlina
Pokojová rostlina je termín označující skupinu rostlin pěstovaných v umělých klimatických podmínkách v interiérech. Jde o skupinu rostlin, které obvykle nesnášejí výkyvy teplot během roku a zejména zimní chladné počasí. Jako prostorové rostliny se používají zejména rostliny okrasné, protože jejich účel je především estetický, ale mají i další využití, například snižují hladinu oxidu uhličitého v místnosti a tím prospívají dýchání. Ve valné většině případů jde o sukulenty a kaktusy, neopadavé, stálezelené byliny nebo dřeviny, jejichž vzhled je přinejmenším v době květu nebo s plody považován za dekorativní. Pokojové rostliny lze přes teplé období roku tzv. letnit, tedy pěstovat venku nebo v části domu otevřené vlivu počasí. Podle nároků a dalších vlastností jsou dále členěny do specifických skupin.
Rozdělení
Podle dekorativnosti lze pokojové rostliny členit na okrasné listem a okrasné květem, nebo podle nároků na:[1]
- studenodomé
- do poloteplých domů (subtropické)
- teplodomé (tropické)
Podobně Hieke rozděluje pokojové rostliny na teplomilné, chladnomilné a středně náročné.[2]
Podle nároku na světlo lze najít skupiny různě náročných rostlin, například Aspidistra, Aucuba a Cissus snáší i přistínění, Adianthum, Anthurium scherzerianum, Sanseviera snesou lépe polostín, Cordyline, Begonia rex a Cyclamen persicum preferují světlé stanoviště, Kalanchoe, Stapelia, Cyperus preferují slunce, ale snesou i polostín, Pelargonium zonale a většina druhů kaktusů a sukulentů vyžaduje plné slunce.[3] Úplný stín nesnáší žádné rostliny pěstované jako okrasné. Situace například v místnostech pro rozloučení se zesnulými je řešena dočasným umístěním (týden) a pravidelnou výměnou rostlin snášejících přistínění (Aucuba) nebo použitím umělých rostlin. Pěstování rostlin pod umělým osvětlením je poměrně nákladné, s ohledem na energii.[3]
Některé rostliny používané jako pokojové se termínují k prodeji v určitém období, jako je Den matek nebo Vánoce. Takové rostliny jsou například cibuloviny nebo Kalanchoe blossfeldiana a Euphorbia pulcherrima (tzv. vánoční hvězda), mnohé jsou ale pěstovány k prodeji po celý rok. S ohledem na širokou paletu pěstovaných rostlin lze rozdělit pokojové rostliny i podle nároků na zálivku, pH půdy, živiny, nebo složení půdy. Tyto nároky se liší v rámci rodu (Euphorbia, Pelargonium atp.). Pro šíři nároků tak zde nemá smysl se široce zabývat tématem pokojových rostlin s ohledem na jednotlivé nároky, pokud by neměly být jmenovitě uvedeny všechny druhy a jejich nároky.
Stejně jako vlastnosti se podle druhu různí i choroby a škůdci. Podobné jsou projevy fyziologických poškození a chorob. Časté jsou především poškození v souvislosti s nedostatkem světla, zálivky a živin.
Názvy
U nověji introdukovaných druhů jsou používány častěji názvy odvozené od latinských, u dříve introdukovaných druhů jsou často používány neotřelé české názvy. České názvy pokojových rostlin však lze i pro množství synonym a neurčitost považovat spíše za orientační, běžně i mezi pěstiteli, prodejci a zákazníky obvykle nepoužívané.
Pěstování
Přesazování
Protože pokojové květiny prorůstají kořeny substrát v nádobě, je třeba jednou za dva roky provést přesazení do větší nádoby a doplnění substrátu. V případě, že přesazení do větší nádoby není možné, provádí se výměna země spojená s omezením kořenů a obvykle také nadzemní části. Takový zásah je nejlépe rostlinami snášen v předjaří. Přesazování obvykle není třeba v případě hydroponie.
Rozmnožování
Většinu pokojových rostlin lze snadno množit vegetativně, přirozeně se ale mohou množit i generativně. Při generativním množení se mohou měnit znaky typické pro odrůdy. Výsevům semen musí v některých případech předcházet skarifikace nebo stratifikace.
Z vegetativního rozmnožování je nejběžnější řízkování, množení bylinnými řízky. Některé druhy v tomto ohledu vyžadují specifické zacházení.
Zálivka
Míra zálivky se odvíjí od nároků druhu. Je preferována zálivka na povrch půdy nebo podmokem, ale rosení listů ve vhodných podmínkách, kdy list nezůstává hodiny vlhký, neovlivní výrazně riziko napadení houbovými chorobami a rostlinám prospívá. Některé druhy rostlin ovšem nelze zavlažovat jinak než na list. Závlaha se musí odvíjet od ročního období a snížená zálivka během vegetačního klidu je někdy nezbytná i pro kvetení.
Hnojení
Rostliny které jsou pěstovány pro kvetení, jsou obvykle náročnější na přihnojení fosforem. Některé rostliny nesnáší živné půdy, jiné chřadnou v chudých půdách. Je tedy důležitý výběr půdy nebo směsi zahradnických substrátů. Náročnější na živiny jsou obvykle rychleji rostoucí rostliny, ale jinak se nároky značně různí. Hnojit lze kapalnými, tedy rychle přijímanými hnojivy do půdy nebo přímo na list, ale i dlouhodobě rozpustnými granulemi, tabletami nebo tyčinkami vkládanými do půdního substrátu. Přehnojení a nevyrovnaná výživa má zásadní vliv na napadení chorobami a škůdci, ale i namrzání.
Nádoby a potřeby pro pěstování pokojových rostlin
K výsevům kapradin se používají sterilní jílové, rašelinové nebo pálené cihly, pro výsevy orchidejí skleněné nádoby s agarem, podobně jako pro meristémové množení. [4]
Hrnky (květináče, kořenáče, kontejnery) jsou vyráběny od průměru 3-40 cm, obvykle z plastu nebo pálené hlíny. Pro palmy jsou nádoby vyšší, pro azalky nižší než průměrné.[4]
Pro stínění jsou používány rákosové stínovky, ale bývají používány i stínovky dřevěné, nebo jutové. K zastínění slunečního záření pronikajícího přes sklo výrazněji prosklených místností lze použít i nátěry, například amarit.[4]
Některé výsadby jsou provedeny v sesazení různých rostlin v sklenících nebo prosklených skříních přiléhajících k oknu, včetně jejich aranžmá. Této úpravě musí odpovídat nádoba na půdu a způsob hydroizolace a tepelné izolace okolí, kvůli pronikání vlhkosti a srážení vody.
Význam
Pokojovým rostlinám je přikládán především význam při zvlhčení vzduchu a ovlivnění psychiky. Pokojové rostliny mohou sloužit jako pomůcky při vzdělávání a výchově dětí.[5]
Toxicita
Některé rostliny pěstované v interiérech, například diffenbachie, mohou být dráždivé nebo mít významný obsah toxických látek. U takových rostlin je třeba používat přiměřené ochranné pomůcky při péči a děti na nebezpečnost jedovaté rostliny důkladně upozornit a vysvětlit bolestivé následky otravy. V případě chování zvířat je třeba předcházet otravě nepěstováním takových druhů rostlin, které mohou způsobit otravu zvířete, nebo zcela spolehlivou izolací rostliny a zvířete.
Reference
- ↑ JIRÁSEK, František. Květiny našich domovů. [s.l.]: SZN, 1965. S. 8.
- ↑ HIEKE, Karel. Pokojové rostliny. 2., dopl. vyd.. vyd. Praha: SZN, 1986. 414 s. s. (Rostlinná výroba). S. 27.
- ↑ a b BUREŠ, Oldřich. Pěstujeme pokojové květiny. Praha: [s.n.], 1965. S. 9 - 11.
- ↑ a b c FEIX, Bohumil. Květinářství: učební text pro zeměd. techn. školy.. 1. vyd.. vyd. download: SZN,, 1957.. S. 460, [4] s..
- ↑ Pokojové rostliny - učební pomůcky v integrované výuce pro Školní vzdělávací program základního vzdělávání
