Plavuňovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Plavuňovité

Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum)
Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: rostliny plavuňové (Lycopodiophyta)
Třída: plavuně (Lycopodiopsida)
Podtřída: Lycopodiidae
Řád: plavuňotvaré (Lycopodiales)
Podřád: Lycopodiineae
Čeleď: plavuňovité (Lycopodiaceae)
Palisot de Beauvois ex Mirbel in Lamarck & Mirbel, 1802

Plavuňovité (Lycopodiaceae) jsou čeledí jednoletých nebo vytrvalých vždyzelených výtrusných rostlin z oddělení rostlin plavuňových (Lycopodiophyta). Na stonku mají obvykle spirálně uspořádané mikrofyly bez lingul, což je důležitý systematický znak proti vranečkovitým (Selaginellaceae). Spermatozoidy bývají dvoubičíkaté (biciliátní), spory izosporické. Gametofyt může být relativně dlouhověký, exosporický, se zanořenými samčími (antheridia) a samičími (archegonia) pohlavními orgány, často mykorhitický.

Vzhledem k tomu, že všechny druhé této čeledi obsahují alkaloidy, jsou jedovaté.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Při pojímání této čeledi v širokém smyslu (sensu lato) do této čeledi patří 10 až 15 rodů se 450 až 500 různými druhy (podle některých autorů až tisícovka druhů), převážně rostoucími v tropech. Řada moderních taxonomů však tuto čeleď dělí na více samostatných čeledí. Zejména rody Huperzia, Phlegmariurus a Phylloglossum, dříve řazené mezi plavuňovité, jsou nyní řazeny do samostatné čeledi vrancovitých (Huperziaceae). V užším smyslu (sensu stricto) se tak čeleď plavuňovitých scvrkla na pouhých 5 až 7 rodů s přibližně stovkou druhů. Z nich se v české přírodě vyskytují tři rody s 9 druhy

Rody[editovat | editovat zdroj]

Poznámka
Jsou zde uvedeny pouze rody, vyskytující se na území ČR; v závorkách je počet domácích druhů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]