Plavuník
 Plavuník | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | plavuně (Lycopodiophyta) |
| Třída | vlastní plavuně (Lycopodiopsida) |
| Řád | plavuňotvaré (Lycopodiales) |
| Čeleď | plavuňovité (Lycopodiaceae) |
| Rod | plavuník (Diphasiastrum) Holub, 1975 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plavuník (Diphasiastrum) je rod rostlin z čeledi plavuňovitých (Lycopodiaceae). Je úzce příbuzný s rodem plavuň a některými moderními systémy je do něho v jeho širokém pojetí zahrnován.[1]
Všeobecný popis[editovat | editovat zdroj]
Plavuník má pseudomonopodiální větvení, sporofyl a trofofyl je tvarově rozlišený, výtrusnicový klas je vždy odlišen. Jeho listy jsou uspořádány do 4 řad a jsou šupinovité. Lodyhy jsou plazivé a sterilní větve zploštělé. Rostlina žije v kořenové symbióze s houbami, které jsou citlivé na znečištění. Proto je výskyt plavuníku ovlivněn čistotou životního prostředí.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Tento rod je rozšířen kosmopolitně, tedy ve všech podnebných pásech, ačkoli se nejvíce vyskytuje v arktických a boreálních oblastech severní polokoule. Na jihu se nachází v horách Jižní Ameriky, kde dosahuje nejjižnějšího bodu, v provincii Jujuy v severozápadní Argentině, na Nové Guineji a na ostrovech Marquesas v Tichém oceánu, ale je vázán na vlhké podnebí po většinu roku (v chladném podnebí je chráněn přes zimu vrstvou sněhu).
Rod Diphasiastrum obsahuje 16 druhů a četné křížence tohoto rodu. Mnohé z těchto hybridů jsou schopné dobré reprodukce, která jim zajišťuje častý výskyt.
Základní počet chromozomů pro tento rod je 23, což je výrazně odlišuje od ostatních plavuňovitých.
Druhy v Česku[editovat | editovat zdroj]
V České republice se vyskytuje 6 druhů plavuníků, z toho 3 základní druhy a 3 hybridogenní taxony vzniklé jejich vzájemným křížením. Často jsou vázány na disturbovaná stanoviště jako paseky po těžbě, sjezdovky, průseky, vřesoviště apod., rostou též ve světlejších, zpravidla jehličnatých lesích, nejvíce v oreofytiku a mezofytiku.[2]
- Plavuník zploštělý (Diphasiastrum complanatum ) – Nejčastější z českých plavuníků. Roste obvykle na kyselých půdách v řídkých lesích a na vřesovištích podhorského až horského stupně. V květeně ČR silně ohrožený (C2b).[3]
- Plavuník cypřiškovitý (Diphasiastrum tristachyum)
- Plavuník alpínský (Diphasiastrum alpinum ) – Druh vázaný na alpínské bezlesí (vyfoukávané smilkové trávníky apod.). V ČR se vyskytuje jako silně ohrožený glaciální relikt, tedy druh, který se dochoval z období ledového a meziledového.[4]
- Plavuník Zeillerův (Diphasiastrum ×zeilleri )
- Plavuník Øellgaardův (Diphasiastrum ×oellgaardii)
- Plavuník Isslerův (Diphasiastrum ×issleri) – Roste na narušených plochách, vřesovištích, při okrajích jehličnatých lesů a spíše na chudých a kyselých půdách. V ČR kriticky ohrožený druh.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diphasiastrum na anglické Wikipedii.
- ↑ Molecular phylogenetics and the morphology of the Lycopodiaceae subfamily Huperzioideae supports three genera: Huperzia, Phlegmariurus and Phylloglossum. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2016-01-01, roč. 94, s. 635–657. Dostupné online [cit. 2019-01-02]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2015.09.024. (anglicky)
- ↑ URFUS, Tomáš; VÍT, Petr. Plavuníky - tajemní návštěvníci z pravěku. Živa. 2009, čís. 6.
- ↑ Diphasiastrum complanatum – plavuník zploštělý • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Diphasiastrum alpinum – plavuník alpínský • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Diphasiastrum ×issleri – plavuník Isslerův • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DOSTÁL, Petr.: Evoluce a systém stélkatých organismů a cévnatých výtrusných rostlin, 2.vyd, Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, Praha 2006, strana 84
- URFUS, Tomáš; VÍT, Petr. Plavuníky - tajemní návštěvníci z pravěku. Živa. 2009, čís. 6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu plavuník na Wikimedia Commons 
Taxon Diphasiastrum ve Wikidruzích
