Pietro Lorenzoni
| Pietro Lorenzoni | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1882 – 1891 | |
| Poslanec Tyrolského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1889 – 1891 | |
| Ve funkci: 1895 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Coroniniho klub |
| Narození | cca 1830 |
| Úmrtí | 20. srpna 1916 Cles  Rakousko-Uhersko |
| Děti | Giovanni Lorenzoni |
| Příbuzní | Maria Assunta Lorenzoni (vnučka) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Pietro Lorenzoni (cca 1830 – 20. srpna 1916 Cles[1]) byl rakouský právník a politik italské národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady z Tyrolska (respektive z Jižního Tyrolska).
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Působil jako advokát a své profesi se věnoval až do své smrti, kdy patřil mezi nejstarší advokáty v Rakousku. Ještě ve svých 80 letech dojížděl do Vídně a osobně zastupoval svého klienta u nejvyššího správního soudu.[1]
Byl aktivní politicky. Byl poslancem Tyrolského zemského sněmu,[1] kde zasedal od roku 1889.[2] Roku 1891 rezignoval v rámci hromadného složení mandátů italských poslanců na protest proti odmítnutí administrativní autonomie pro etnické Italy v jižním Tyrolsku.[3] V roce 1895 ho italský volební výbor opět navrhl jako kandidáta do zemských voleb v Tyrolsku.[4] Byl pak skutečně zvolen. Patřil mezi italské poslance bojkotující sněm.[5] Uspěl i v doplňovacích volbách roku 1896,[6] stejně jako v roku 1898.[7]
Zasedal taky jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1882 za kurii venkovských obcí v Tyrolsku, obvod Cles, Fondo atd. Slib slož. 18. prosince 1882. Ve volbách roku 1885 mandát obhájil.[8] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Dr. Peter Lorenzoni, advokát, bytem Cles.[9]
Po nástupu do parlamentu se připojil k nově vzniklému Coroniniho klubu, který se snažil o umírněnou provládní liberální politiku.[10] Jako člen Coroniniho klubu se uvádí i po volbách roku 1885.[11]
Zemřel v srpnu 1916 ve věku 86 let. V posledních měsících před smrtí byl upoután na lůžko.[1]
Jeho syn Dr. Giovanni Lorenzoni (1873–1944), vyučoval národohospodářství na italské právní fakultě Univerzity v Innsbrucku a během 1. světové války přešel na italskou stranu.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Dr. Peter Lorenzoni. Der Tiroler. Srpen 1916, roč. 35, čís. 195, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Innsbrucker Nachrichten. Červenec 1889, čís. 150, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Die Mandatsniederlegung der Sütiroler. Das Vaterland. Leden 1891, čís. 24, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Zur Tagesgeschichte. Innsbrucker Nachrichten. Říjen 1895, čís. 247, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Die Landtagswahlen in Tirol. Die Presse. Listopad 1895, roč. 48, čís. 306, s. 15. Dostupné online.
- ↑ Wien. Neue Freie Presse. Listopad 1896, čís. 11575, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Trient. Neue Freie Presse. Prosinec 1898, čís. 12312, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=272&size=45
- ↑ (Linzer) Tages-Post, 12. 12. 1882, č. 283, s. 2.
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.