Pierre Batiffol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mons. Pierre Batiffol
Narození27. ledna 1861
Toulouse
Úmrtí13. ledna 1929 (ve věku 67 let) nebo 14. ledna 1929 (ve věku 67 let)
Paříž
Alma materKatolický institut v Paříži
Pařížská univerzita
Povoláníkatolický kněz, církevní historik, historik a presbyter
OceněníJuteau-Duvigneaux Prize (1910)
Juteau-Duvigneaux Prize (1919)
rytíř Řádu čestné legie (1929)
Nábož. vyznáníkatolicismus
PříbuzníLouis Batiffol (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pierre Batiffol (27. ledna 1861 Toulouse13. ledna 1929 Paříž), byl francouzský římskoatolický kněz a historik činný na konci 19. a počátku 20. století, specialista na dějiny dogmatu. Po svém vysvěcení na kněze v roce 1882 studoval na Institut catholique de Paris, École pratique des hautes études a v Římě; byl žákem Louise Duchesna a Giovanniho Battisty de Rossi. V letech 1897 - 1906 byl rektorem Katolické univerzity v Toulouse, následně byl neprávem obviněn z modernismu a věnoval se výlučně historickému studiu v Paříži.

Dílo

  • « Evangeliorum codex Graecus purpureus Beratinus ɸ », Mélanges d'archéologie et d'histoire 5, 1885, s. 358–376
  • Les manuscrits grecs de Berat d'Albanie et le Codex Purpureus ɸ, Paris, 1886
  • Didascalia 318 patrum pseudepigrapha, 1887
  • « Ungedruckte Papst- und Kaiserurkunden aus basilianischen Archiven », Römische Quartalschrift für christliche Altertumskunde und Kirchengeschichte, 1888, s. 36.
  • Studia Patristica I. II, 1889/90
  • La Vaticane de Paul III à Paul V d’après des documents nouveaux, Paris, E. Leroux, « Petite bibliothèque d’art et d’archéologie », 1890
  • L'abbaye de Rossano (doktorská teze), 1891
  • L'Histoire du bréviaire romain, Paris, 1893
  • Anciennes littératures chrétiennes : La littérature grecque, 1897
  • Études d'histoire et de théologie positive, 1902
  • L'Eucharistie, 1905, přepracované vydání z roku 1913 má název L'Eucharistie, la présence réelle et la transsubtantiation
  • L'Enseignement de Jésus (m. Alfred Loisy), 1905
  • L'Avenir prochain du catholicisme en France, 1907
  • L'Église naissante et le Catholicisme, 1908
  • La Paix constantinienne et le Catholicisme, 1914
  • Leçons sur la messe, 1916
  • Études de liturgie et d'archéologie chrétienne, 1919
  • Le Catholicisme de saint Augustin, 2 sv., 1920
  • Les Survivances du culte impérial romain, à propos des rites shintoïstes (1920, ve spolupráci s Louis Bréhierem)
  • Le Siège apostolique (359-461), 1924
  • Saint Grégoire, 1925
  • Catholicisme et papauté, 1926.
  • Cathedra Petri : études d'histoire ancienne de l'Église (posmrtné vyd. 1938)