Vápenatka mnohohlavá

Vápenatka mnohohlavá
	Vápenatka mnohohlavá
Vědecká klasifikace
Doména	Eukaryota;
Říše	Amoebozoa;
Kmen	hlenky (Eumycetozoa);
Třída	vlastní hlenky (Myxogastria);
Řád	Physarales;
Čeleď	vápenatkovité (Physaraceae);
Rod	vápenatka (Physarum);
Binomické jméno
	Physarum polycephalum; Schwein., 1822
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vápenatka mnohohlavá (Physarum polycephalum) je měňavkovitý prvok řazený do kmene hlenky, říše Amoebozoa. Tvoří nápadné plazmódium žluté barvy.

Výskyt a potrava[editovat | editovat zdroj]

Vápenatka se živí bakteriemi, houbami, ale také drobnými kusy organického materiálu. Je to tedy heterotrofní organismus, který má významnou roli i v rozkladu látek v lesích.^[1] Najdeme ji proto v temných vlhkých částech lesů mírného pásu, ale může se přesunout do slunnějších míst, pokud tvoří plodnici.^[1]

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Vegetativní fázi životního cyklu představuje plazmódium, velké obvykle diploidní syncytium (tedy mnohojaderná buňka). Toto plazmódium může dorůstat např. za laboratorních podmínek až několika centimetrů^[2], jindy se udává až několik metrů – zaznamenáni byli jedinci s plochou 5,54 m².^[3] Z tohoto stádia vedou dvě cesty: pokud je sucho, tvoří sklerocia (odolné útvary), pokud je vlhko, začne sporulovat. Při tom se během 12 hodin vytvoří malé plodničky na tenké stopce a uvnitř plodniček probíhá meiotické dělení a vznik haploidních spor. Po prasknutí plodniček se uvolní spory do okolí a vyrostou z nich haploidní améby. Tyto améby střídají mnoho životních stádií a mohou za nehostinných podmínek opět tvořit cysty. Někdy dokonce mohou proběhnout i stádia s bičíky. Někdy se améby spojí a vznikne diploidní buňka, jež může dozrát v několik typů plazmódií.^[2]