Vápenatka mnohohlavá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Vápenatka mnohohlavá |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Vápenatka mnohohlavá
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Physarum polycephalum Schwein., 1822 |
Vápenatka mnohohlavá (Physarum polycephalum) je měňavkovitý prvok řazený do kmene hlenky, říše Amoebozoa. Tvoří nápadné plazmódium žluté barvy.
Obsah |
[editovat] Výskyt a potrava
Vápenatka se živí bakteriemi, houbami, ale také drobnými kusy organického materiálu. Je to tedy heterotrofní organismus, který má významnou roli i v rozkladu látek v lesích.[1] Najdeme ji proto v temných vlhkých částech lesů mírného pásu, ale může se přesunout do slunnějších míst, pokud tvoří plodnici.[1]
[editovat] Životní cyklus
Vegetativní fázi životního cyklu představuje plazmódium, velké obvykle diploidní syncytium (tedy mnohojaderná buňka). Toto plazmódium může dorůstat např. za laboratorních podmínek až několika centimetrů[2], jindy se udává až několik metrů – zaznamenáni byli jedinci s plochou 5,54 m2.[3] Z tohoto stádia vedou dvě cesty: pokud je sucho, tvoří sklerocia (odolné útvary), pokud je vlhko, začne sporulovat. Při tom se během 12 hodin vytvoří malé plodničky na tenké stopce a uvnitř plodniček probíhá meiotické dělení a vznik haploidních spor. Po prasknutí plodniček se uvolní spory do okolí a vyrostou z nich haploidní améby. Tyto améby střídají mnoho životních stádií a mohou za nehostinných podmínek opět tvořit cysty. Někdy dokonce mohou proběhnout i stádia s bičíky. Někdy se améby spojí a vznikne diploidní buňka, jež může dozrát v několik typů plazmódií.[2]
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ a b Physarum polycephalum, GSC: http://genome.wustl.edu/genome.cgi?GENOME=Physarum%20polycephalum
- ↑ a b http://www.educationalassistance.org/Physarum/LifeCycle.html
- ↑ HAUSMANN, Klaus; HOLZMANN, Norbert. Protozoologie. Praha : Academia, 2003.
