Pexeso
| PEXESO | |
|---|---|
.JPG)
PEXESO
|
|
| Počet hráčů: | 2 až 6 |
| Doporučený věk: | všechny věkové skupiny (od 4 let) |
| Délka hry: | 15 až 30 minut |
| Rok vydání: | 1959 |
| Autor: | William Hurter |
Pexeso je karetní hra pro nejméně dva hráče zaměřená na paměť a soustředění. Její původní název je Memory, název PEXESO je český akronym vzniklý ze sousloví PEKELNĚ SE SOUSTŘEĎ.[1] Hraje se speciální sadou karet. Balíček se skládá ze sudého počtu, nejčastěji 64 karet, které tvoří dvojice. Cílem hry je nalézt co nejvíce dvojic.
Obsah |
Historie [editovat]
Předchůdce Pexesa bychom mohli najít v tradiční japonské hře se škeblemi zvané Kai awase.
Před 30 roky hru uvedla Československá televize jako soutěžní hru z přenosu z Libereckých výstavních trhů a tím ji zpropagovala v široké veřejnosti. Díky nakladatelství Pressfoto, které ji začalo vydávat v mnoha obměnách, se hra uchytila dodnes.[2]
Pravidla [editovat]
Karty se zamíchají a rozloží lícem dolů tak, aby žádný z hráčů neznal rozložení karet. Hráči postupně otáčí dvojici karet lícem vzhůru, aby je viděli i ostatní hráči. Pokud karty patří k sobě (stejný obrázek), hráč je odebere a otáčí další dvojici (lze hrát i variantu, ve které i po nalezení shodné dvojice pokračuje další hráč v pořadí). Pokud karty k sobě nepatří, otočí je zpět lícem dolů a pokračuje další hráč v pořadí. Hraje se tak dlouho, dokud nejsou všechny karty rozebrány. Vítězem se stane hráč s největším počtem nalezených dvojic.
Pexeso ve dvojicích [editovat]
Hrají se ve čtyřech, protilehlé dvojice spolu. První hráč kartičku otočí, druhý též, třetí v kruhu (spoluhráč prvního) též. Pokud najde třetí hráč shodnou dvojici s kartou otočenou prvním hráčem vyřadí ji, otáčí další kartu a pak pokračuje hráč čtvrtý. Pexesa se na konci hry sčítají za celou dvojici hráčů. Hráči se musí před hrou dohodnout, zda si mohou hlasitě radit, či nikoli.[3]
Pexeso s běžnými kartami [editovat]
Sada mariášových karet se rozloží na stole do pěti řad po šesti listech, v šesté řadě zůstanou jen dvě zbývající karty. Hraje se pak podle běžných, dodnes používaných pravidel. Zkušenější hráči mohou hrát s kartami žolíkovými.[2]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ BOZDĚCHOVÁ, I.. Pexeso, rexeso a jaké další eso?. Naše řeč. 2001, roč. 84, čís. 1, s. 51–52. Dostupné online.
- ↑ a b ZAPLETAL, Miloš. Velká encyklopedie her – Hry v klubovně. Praha : Olympia, 1986. Kapitola Hry s kartami, s. 340.
- ↑ BARTŮNĚK, Dušan. Kniha her a činností v klubovně i venku. Praha 8 : Portál, 2002. ISBN 80-7178-618-7. Kapitola Pexeso ve dvojicích, s. 17.
