Mariáš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dvouhlavé karty německého typu

Mariáš je zdvihová karetní hra pro dva až čtyři hráče. Hraje se s balíčkem 32 karet německého typu, zvanými „mariášky“.

Hra pochází z Německa, kde vznikla na přelomu 18. a 19. století. Její název je odvozen od francouzské hry Mariage, z níž vznikla. Slovem „mariage“ (v překladu svatba) se totiž ve francouzštině označovala hláška (tj. svršek - u karet francouzského typu dáma - a král téže barvy v rukách téhož hráče). Vedle hry Mariage převzal mariáš některé prvky i z dalších her jakými jsou taroky, skat či špády.

Základní pravidla a pojmy[editovat | editovat zdroj]

Během hry jsou hráči rozděleni do dvou týmů, které proti sobě soupeří o to, kdo uhraje více bodů či zda dojde k sehrání zvoleného způsobu hry.

Varianty hry[editovat | editovat zdroj]

Základními variantami hry jsou mariáš volený či licitovaný, které jsou oba určeny pro tři hráče. Pro dva hráče existuje zjednodušený lízaný mariáš a pro čtyři hráče takzvaná čtyřka. Jak lízaný mariáš, tak čtyřka se podobají volenému mariáši. I čtyři hráči však mohou hrát hru pro tři hráče. V takovém případě v každém kole (tzv. „sehrávce“) jeden z hráčů hru vynechává, nehraje.

Označení hráčů[editovat | editovat zdroj]

Rozdávající hráč má po levé ruce „forhonta" a po pravé ruce „zadáka“. Hráč křížem proti rozdávajícímu (při hře ve čtyřech) nemá žádný vžitý název, obvykle je označován jako hráč na středu. V následujících kolech se postavení hráčů posouvá ve směru chodu hodinových ručiček tak, že forhont z poslední hry se stane pro další hru rozdávajícím.

Míchání karet[editovat | editovat zdroj]

Na začátku hry se karty zamíchají a od té doby se už nesmí míchat. Porušení tohoto pravidla se považuje za prohřešek (tedy tzv. „renonc“). Po dohrání jedné sehrávky se otočí označení hráčů o jednu pozici a hráč, který je nyní rozdávajícím, má jako jediný právo složit karty, které doposud leží na hromádkách na stole, do balíčku (karty však nesmí míchat) a složený balíček všech 32 karet položit před zadáka a požádat jej o sejmutí. Ten je sejme, a to tak, že musí sejmout minimálně dvě karty (od vrchu či od spodu), přičemž tento počet nesmí odpočítávat či odlistovávat.

Karetní barvy a pořadí hodnot[editovat | editovat zdroj]

V mariáši se karetní barvy označují podle jejich symbolů. Rozeznáváme tak:

Žaludy Zelený
Listy
Piky
Červený
Srdce
Kule
Koule
Bay eichel.svg Bay gras.svg Bay herz.svg Bay schellen.svg

Ve hře, pokud se nehraje tzv. „betl“ nebo „durch“ (viz níže), je pořadí hodnot karet pro danou barvu (od nejnižšího) ve sledu 7 – 8 – 9 – spodek – svršek – král – 10 – eso. U betla a durcha je sled karetních hodnot standardní, tedy (od nejnižšího) 7 – 8 – 9 – 10 – spodek – svršek – král – eso. Rozdíl je tudíž v rozdílné hierarchické pozici u karty 10.

Druhy her[editovat | editovat zdroj]

V mariáši lze rozeznávat následující hry:

  • hra
  • lepší hra
  • sedma
  • lepší sedma
  • stovka
  • stosedm
  • lepší stovka
  • lepší stosedm
  • betl
  • durch
  • dvě sedmy
  • lepší dvě sedmy

Pravidla jednotlivých her[editovat | editovat zdroj]

Během sehrávky jsou hráči rozděleni do dvou týmů, které proti sobě soupeří o to, kdo uhraje více bodů. Body je možné získat za uhrané eso či desítku během hry a dále v případě, že hráč má na začátku hry dvojici svrška a krále od stejné barvy. Za každé eso nebo desítku získává hráč 10 bodu, za každou tuto dvojici svrška a krále získává hráč 20 bodů. Pokud je zmíněná dvojice v barvě trumfové (viz dále) nepočítá se za 20 bodů, nýbrž za 40 bodů. Dalších 10 bodů získává ten hráč, který získal poslední štych (poslední zdvih). Celkem je tedy možné v jedné hře získat maximálně 190 bodů. V každé sehrávce se však vždy hraje o minimálně 90 bodů.

Hra[editovat | editovat zdroj]

Obě protistrany bojují o to, která bude mít ve svých zdvizích uhráno více bodovaných karet. Bodovanými kartami jsou pouze esa a desítky, z nichž každá má hodnotu 10 bodů. K získaným bodovaným kartám se připočítává 10 bodů za získání posledního zdvihu ve hře, tzv. ultimo, a bonifikace za nahlášené hlášky neboli mariáše. Hláškou či mariášem se rozumí svršek a král v jedné barvě, jsou-li v rukou jednoho hráče. Hodnota nahlášené hlášky je 20 bodů, v trumfové barvě 40 bodů. Hláška je považována za nahlášenou tehdy, pokud majitel oznámí její existenci v okamžiku, kdy odehrává první z této dvojice karet. Oznámení hlášky se provádí položením odehrávané karty (svrška nebo krále) lícem na svoje zdvihy.

V případě, že jedna ze stran získá sto a více bodů, jedná se o tzv. tichou stovku.

Sedma[editovat | editovat zdroj]

Hráč se zavazuje uhrát poslední zdvih ve hře svoji trumfovou sedmou a zároveň vyhrát hru (tedy získat více bodů než obrana). Každá z těchto součástí se flekuje zvlášť a zvlášť se i počítá. Závazek sedma není splněn, jestliže je aktér nucen hrát trumfovou sedmu dříve, než v posledním zdvihu, nebo pokud má obrana v posledním zdvihu k dispozici jakýkoliv jiný trumf. Aktér musí hrát trumfovou sedmu jako svůj poslední trumf.

Hru „sedma“ a „lepší sedma“ nelze ohlásit a hrát bez sedmy v ruce!

Stovka[editovat | editovat zdroj]

Závazek sto je variantou závazku hra, kdy se aktér zavazuje uhrát alespoň sto bodů. Do tohoto počtu se mu počítá pouze jedna hláška. Pokud tvoří základ stovky trumfová hláška, musí aktér získat alespoň 60 bodů z 90 možných (4 esa, 4 desítky a ultimo). Pokud tvoří základ stovky hláška v jiné barvě, musí získat alespoň 80 bodů. Naopak obrana stovku poráží, získá-li alespoň 40 bodů, hraje-li aktér s trumfovou hláškou, resp. získá-li alespoň 20 bodů, hraje-li aktér s hláškou v jiné barvě. Vítězná strana dostane uhrazenu sazbu za stovku plus stejnou částku za každých 10 bodů, které získala nad rámec, a to včetně dalších hlášek.

Příklad č.1: Aktér hrál na trumfovou hlášku, získal 70 z 90 možných bodů a měl další hlášku. Závazek sto splnil, neboť se započtením jedné Hlášky uhrál 110 bodů. Celkem s druhou hláškou získal 130 bodů. Za tuto hru tedy od každého hráče dostane zaplaceno 4x sazbu za stovku.

Příklad č.2: Aktér hrál na netrumfovou hlášku, získal 60 z 90 možných bodů. Obrana měla dvě jiné hlášky. Obraně stačilo k poražení stovky 20 bodů, ale získala jich 30 a k tomu dalších 40 bodů za hlášky. Aktér tedy musí každému z hráčů u stolu zaplatit 6x sazbu za stovku.

Stosedm[editovat | editovat zdroj]

Hráč se zavazuje uhrát stovku a poslední zdvih vzít svoji trumfovou sedmou. Každá z těchto součástí se flekuje zvlášť a zvlášť se i vyhodnocuje a počítá. Hra stosedm může být ohlášena, i pokud aktér nemá trumfovou sedmu na ruce (na rozdíl od sedmy).

Betl[editovat | editovat zdroj]

Hráč se zavazuje neuhrát ani jeden zdvih, přičemž má vždy první výnos do hry. Nejsou voleny trumfy a desítka má svoji obvyklou hodnotu, tedy mezi spodkem a devítkou.

Durch[editovat | editovat zdroj]

Hráč se zavazuje uhrát všechny zdvihy, přičemž má vždy první výnos do hry. Nejsou voleny trumfy a desítka má svoji obvyklou hodnotu, tedy mezi spodkem a devítkou.

Dvě sedmy[editovat | editovat zdroj]

Hráč oznámí hru např. „Kule trumf, červené tlačí“. Zavazuje se tím, že předposlední zdvih vezme tlačnou červenou sedmou a poslední zdvih trumfovou kulovou sedmou. K neúspěchu stačí, pokud je jedna ze sedem přebita nebo pokud je aktér donucen hrát trumfovou sedmu dříve, než v posledním zdvihu. Tlačná barva nemá žádné podobné postavení jako trumf. Dvě sedmy mají status hry, desítka je mezi esem a králem, a esa ani desítky proto nesmí do talonu. Hraje se pouze v licitovaném mariáši nebo v křížovém licitovaném mariáši.

Dvě sedmy se stem[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší hra v licitovaném mariáši. Hraje se jako kombinace stovky a dvou sedem. Hráč tedy musí splnit oba závazky – předposlední zdvih vzít sedmou v tlačné barvě, poslední zdvih sedmou v trumfové barvě a pomocí jedné hlášky dosáhnout alespoň sta bodů. Každý ze závazků se flekuje, vyhodnocuje a počítá samostatně.

Neohlášené hry[editovat | editovat zdroj]

Tichá sedma[editovat | editovat zdroj]

Přebije-li některý hráč poslední štych trumfovou sedmou, kterou sám neohlásil, znamená to, že uhrál tichou sedmu. Je-li však takováto neohlášená sedma v posledním štychu někým přebita, zaplatí držitel sedmy cenu tiché sedmy protistraně.

Tichá stovka[editovat | editovat zdroj]

Uhraje-li některá z protistran neohlášenou – tichou stovku (včetně všech hlášek), dostane zaplaceno dvojnásobek ceny právě hrané hry. Za každou desítku nad sto dostane opět tuto cenu. Příklad: 20 hal. sazba, FLEK - RE - TUTTI na hru, obrana uhrává 120. FLEK - 0,40 RE - 0,80 TUTTI - 1,60 tichá 100 - 3,20 (zdvojnásobení sazby) tichých 120 - 3 x 3,20 = 9,60 Tichou stovku nelze (na rozdíl od tiché sedmy) prohrát.

Varianty hry[editovat | editovat zdroj]

Volený mariáš[editovat | editovat zdroj]

Hry se účastní tři nebo čtyři hráči. Jsou-li hráči pouze tři, jsou všichni přímo zapojeni do každé hry. Jsou-li hráči čtyři, v každé hře jeden tak zvaně pauzíruje, přičemž v další hře pauzíruje vždy ten, který byl v poslední hře volícím. Hráč, který vybral hru, se nazývá aktér a hraje sám proti dvojici obránců. Obránci při hře spolupracují, ale samozřejmě si nesmějí nahlížet do karet ani se jakkoliv domlouvat na sehrávce. Vyhraje-li hru aktér, přijímá platby od všech ostatních (včetně případného pauzírujícího hráče), naopak vyhraje-li obrana, platí aktér všem.

Po sejmutí se rozdává ve směru hodinových ručiček. Volícímu hráči 7 karet, zbylým dvěma po 5 a ve druhém kole všem po 5. Volící hráč vybere z prvních sedmi karet trumfy. Může také vybrat náhodně ze zbylých pěti, tzv. z lidu. Na zbylých 5 karet se před výběrem trumfů nesmí podívat.

Volící hráč ještě před začátkem hry odloží ze svých dvanácti karet dvě do talonu, který může měnit až do ohlášení hry. Do talonu se nesmí odložit bodovaná karta (tj. eso nebo desítka), i když existuje mnoho regionálních variant pravidel, které umožňují odložení Desítky. Při hrách betl a durch se může do talonu odložit cokoliv.

Hra se ohlašuje po vyhlášení trumfů volícím hráčem. Hráč může také nahlásit další závazky jako stovka nebo sedma. Jeho dva protivníci si mohou vybrat, zda chtějí hrát normálně („dobrá“) nebo betl či durch („Špatná“). Pokud je hra schválena, pokračuje sehrávka podle pravidel zmíněných výše.

Pokud někdo ze zbylých hráčů prohlásí barvu za špatnou, vezme si odhozený talon a může místo něho odložit jiné dvě karty. Pokud ohlásil betl, může místo schválení někdo ze soupeřů stejným postupem změnit hru na durch.

Po ohlášení hry může následovat flekování a poté sehrávka. Na konci sehrávky se sečtou body a určí vítězná strana.

Po sečtení bodů a vyplacení výher se rozdávajícím stane další hráč po směru hodinových ručiček a začne další hra.

Oficiální pravidla Českého svazu mariáše pro volený mariáš

Licitovaný mariáš[editovat | editovat zdroj]

Hry se účastní tři nebo čtyři hráči. Jsou-li hráči pouze tři, jsou všichni přímo zapojeni do každé hry. Jsou-li hráči čtyři, v každé hře jeden takzvaně pauzíruje, přičemž v další hře pauzíruje vždy ten, který byl v poslední hře volícím. Hráč, který vybral hru, se nazývá aktér a hraje sám proti dvojici obránců. Obránci při hře spolupracují, ale samozřejmě si nesmějí nahlížet do karet, ani se jakkoliv domlouvat na sehrávce. Vyhraje-li hru aktér, přijímá platby od všech ostatních (včetně případného pauzírujícího hráče), naopak vyhraje-li obrana, platí aktér všem.

V licitovaném mariáši se rozdává všem hráčům nejprve po 5 kartách, poté se odloží lícem dolů 2 karty talonu a nakonec znovu všem po 5 kartách. Všichni hráči si mohou prohlédnout všech svých 10 karet.

Hráč po směru hodinových ručiček za rozdávajícím je určen jako forhont. Tomu nejprve rozdávající hráč nabízí postupně stále vyšší závazky. Dokud je forhont přesvědčen, že nabízenou hru nebo vyšší je sám schopen hrát, odpovídá „mám“. Tato licitace končí, pokud vyzyvatel nenabídne vyšší hru nebo forhont hru odmítne. Proti vítězi licitace licituje stejným způsobem třetí hráč. Pokud z licitace odstoupil forhont, stačí třetímu hráči držet stupeň nabízený rozdávajícím hráčem. Pokud licituje proti forhontovi, musí nabízet vyšší stupeň a forhontovi stačí nabídku držet. Vítěz kompletní licitace si vezme talon, odhodí 2 karty a ohlásí stejný nebo vyšší závazek, než byl vylicitován. Hraje pak proti zbylým dvěma hráčům. Poté následuje případné flekování a běžná sehrávka podobně, jako u voleného mariáše. Jedinou zvláštností je to, že kromě durchu a betla vynáší v prvním kole forhont i tehdy, když nevyhrál licitaci.

Závazky licitace jsou postupně: Sedma, lepší sedma, sto, stosedm, lepší sto, lepší stosedm, betl, durch, dvě sedmy, dvě sedmy se stem, lepší dvě sedmy, lepší dvě sedmy se stem. Lepší hrou je určena jako trumfová barva červená.

Pokud nikdo nelicituje ani sedmu, karty se složí a nikdo nikomu nic neplatí. Pokud někdo vylicituje sedmu a nechce nebo nemůže ji hrát (a nechce hrát ani jakoukoliv vyšší hru), může zaplatit tzv. „omyl“ ve výši 6 platebních jednotek každému z hráčů. Pokud někdo vylicituje lepší sedmu, karty nelze takto složit a aktér musí hrát lepší sedmu nebo jakoukoliv vyšší hru.

Oficiální pravidla Českého svazu mariáše pro licitovaný mariáš.

Lízaný mariáš[editovat | editovat zdroj]

Hraje se ve dvou hráčích. I tato hra má řadu hraných variant.

Rozdá se dvakrát čtyři karty (varianta jednou pět), nerozdaný zbytek tvoří talon. Pak se zvolí trumfy, v každém kole se 1 karta líže z talonu a 1 odhazuje. Líže první ten, kdo uhrál kolo (štych). Je povinnost dodržovat barvu a přebíjet. Lze hrát sedmu (nahlásit před rozebráním talonu) či stovku . Durch či betl se nehrají. Je i varianta, že trumfy platí až po dobrání talonu.

Sázky[editovat | editovat zdroj]

Mariáš se hraje o peníze. Nejčastěji (hlavně na turnajích) se hraje tzv. „dvacetníkový“, kdy obyčejná hra stojí 20 haléřů. Na začátku hry se samozřejmě mohou hráči domluvit na libovolné výšce základní sazby.

Obvyklé sazby (ve výše uvedených platidlech):

  • hra 1
  • lepší hra 2
  • sedma 2
  • lepší sedma 4
  • sto 4
  • lepší sto 8
  • betl 15
  • durch 30
  • dvě sedmy 40
  • lepší dvě sedmy 80

Herní terminologie[editovat | editovat zdroj]

Schvalování a flekování

Každý flek zvyšuje cenu ohlášeného herního závazku na dvojnásobek. Hráči flekují v pořadí podle směru hodinových ručiček (na Slovensku se většinou hraje opačně, „ako sa kosí“). Hráč, který je na řadě, je povinen zřetelně říci „dobrý“ v případě, že nechce flekovat, anebo ohlásí flek s případným upřesněním (na co). Porušení pořadí je renoncem.

Hraje-li se sedma nebo stosedm (a to i v lepších), není možné flekovat tu součást hry, která nebyla v minulém kole flekování flekována. Flekování je u konce, zazní-li ode všech hráčů po sobě „dobrý“.

Ložené hry

Hráč flekující loženou hru je povinen zaplatit navýšení ceny hry nejen za sebe, ale i za poškozeného soupeře. Ložené hry mají svoji přesnou definici:

  • sedma je ložená, pokud aktér nemůže nebo nemusí ztratit žádný zdvih
  • hra a stovka je ložená, pokud aktér nemůže nebo nemusí ztratit ani deset
  • betl je ložený, pokud aktér nemůže nebo nemusí vzít ani jeden zdvih
  • durch je ložený, pokud aktér nemůže nebo nemusí ztratit ani jeden zdvih
  • dvě sedmy jsou ložené, pokud je aktér nemůže nebo nemusí prohrát ani proti plné sloze trumfů a strkajících v jedné ruce obrany (bez ohledu na rozlohu karet v ostatních barvách)

Např. je-li základní sazba za betla 3 Kč a padne Flek/RE na loženou hru, hradí poškození spoluhráči jen základní sazbu 3 Kč. Zbývající část z celkové ceny hry po flekování hradí flekující hráč, což by při hře ve třech bylo 21 Kč a při hře ve čtyřech 30 Kč.

Které hry se nehrají
  • složené hry
  • hra bez „re“
  • sedma bez „fleku na sedmu“ nebo bez „re na hru“
  • ložené hry
  • „dvě sedmy“ (i lepší) při čtyřech a více tlačících kartách v ruce jednoho z protihráčů. Pokud jsou 4 a více tlačných na jedné ruce při hře „sto a dvě sedmy“, závazek „dvě sedmy“ aktér prohrává automaticky, i kdyby obrana během sehrávky jednu nebo více tlačných odhodila.
Renonc

Tento výraz označuje stav, kdy se některý z hráčů dopustil jednání proti pravidlům hry (např. nepřiznal barvu).

Soutěžní mariáš[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 oslavil výročí 20 let existence Český svaz mariáše (ČSM), jehož cílem je rozvíjení organizovaného soutěžení ve všech známých druzích této hry. Velkou popularitu si získala zejména soutěžní forma licitovaného mariáše, která vznikla právě pod hlavičkou ČSM. Podstatou soutěžního mariáše je kladení důrazu na pestrost hry a hraní her s vyšším stupněm rizika tím, že úspěšný hráč je kromě peněžního zisku odměněn též prémiovými body dle tabulky platné pro daný rok. Výsledek hráče je tak tvořen součtem vyhraných / prohraných peněz (ziskové body, ZB) a získaných prémiových bodů (PB). Bodovací tabulka ČSM je vyhlašována s platností pro mariáš se základní sazbou 20 haléřů, pro jiné základní sazby se tedy peníze získané za body musejí adekvátně přepočítat (např. vynásobit sazbu za 1 PB pěti, hraje-li se mariáš korunový). Hraje-li se na prémiové body mimo turnaj, obvykle se hráči domluví na jejich proplácení. Ve dvacetihaléřovém mariáši je adekvátní sazbou 50 haléřů za 1 získaný PB.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Tomáš Svoboda a kolektiv: Oficiální pravidla karetních her, Eminent, Praha 2002, ISBN 80-7281-116-9

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]