Pauperizace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pauperizace (z lat. pauper, chudý) znamená v sociologii proces trvalého relativního nebo absolutního chudnutí společnosti nebo nějaké její části. Stav masové chudoby se někdy označuje jako pauperismus.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Masový příliv venkovského obyvatelstva do měst v průběhu industrializace způsobil, že značná část musela žít ve velmi chudých až bídných podmínkách. Bídu dělnických předměstí a čtvrtí barvitě vylíčila řada velkých spisovatelů (Charles Dickens, Émile Zola, Jakub Arbes aj.). Někteří teoretici společnosti, zejména Karel Marx a marxisté, se proto domnívali, že rozdíly mezi chudými a bohatými v industriálních společnostech dále porostou, až vyvrcholí sociální revolucí.

Při vší nouzi dělníků v počátcích industrializace se však jednalo o pauperizaci relativní, neboť mladí lidé odcházeli do měst proto, že se doma nemohli uživit. Podobný proces vede dnes imigranty, kteří se usazují v obrovských nouzových koloniích velkých měst v chudém světě, kde se sice často živí odpadky, ale většinou neumírají hlady.

Ve skutečnosti došlo od počátku 20. století spíše k růstu středních tříd, také díky změnám v technologii i sociálním opatřením evropských vlád. Dnes se o pauperizaci většinou nemluví a pro problémy chudých lidí a imigrantů se užívá pojem sociální marginalizace nebo vyloučení, který přesněji vystihuje jejich situaci. Velmi chudí lidé zde totiž tvoří nepříliš vlivné menšiny, které se většina společnosti snaží spíše vytlačit na okraj.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • M. Petrusek (red.), Velký sociologický slovník , heslo Pauperizace. Sv. 2, str. 760.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Velký sociologický slovník , heslo Pauperizace.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]