Parksosauridae
 ParksosauridaeStratigrafický výskyt: Raná až pozdní křída, asi před 130 až 66 miliony let | |
|---|---|
 Odlitek kostry thescelosaura, zástupce čeledi Parksosauridae. | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (reptilia), nebo sauropsida |
| Nadřád | dinosauři (dinosauria) |
| Řád | ptakopánví (Ornithischia) |
| Infrařád | Neornithischia |
| Čeleď | Parksosauridae Buchholtz, 2002 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Parksosauridae („Parksovi ještěři“) byla menší skupina (čeleď) drobných býložravých neoptakopánvých dinosaurů.[1]
Definice[editovat | editovat zdroj]
V současnosti řadíme do této čeledi dvě podčeledi, a to Orodrominae a Thescelosaurinae, čítající zhruba desítku formálně popsaných a platných rodů. Přesná pozice tohoto kladu mezi ptakopánvými dinosaury je ale v rámci některých nových pojetí systematiky není dosud uspokojivě vyřešená.[2]
Rozšíření a význam[editovat | editovat zdroj]
Zástupci této skupiny žili v období rané až nejpozdnější křídy (asi před 130 až 66 miliony let) na území Severní Ameriky (Kanada, USA) a východní Asie (Čína, Mongolsko, Jižní Korea).[3] Formálně byl tento klad definován v roce 2002.[4]
U těchto dinosaurů byla prokázána neurologická adaptace pro hrabavý způsob životra a schopnost vyhrabávat podzemní nory (ve kterých tito dinosauři pravděpodobně přebývali). Tato ekologická adaptace již byla prokázána například u rodů Oryctodromeus a Thescelosaurus, mohla však být podstatně rozšířenější.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SOCHA, Vladimír. Dinosaurus z roku Jaroslava Mareše. OSEL.cz [online]. 18. května 2022. Dostupné online. (česky)
- ↑ SOCHA, Vladimír. Zemětřesení v dinosauří systematice. OSEL.cz [online]. 30. března 2017. Dostupné online. (česky)
- ↑ Boyd, Clint A.; Brown, Caleb M.; Scheetz, Rodney D.; Clarke, Julia A. (2009). Taxonomic revision of the basal neornithischian taxa Thescelosaurus and Bugenasaura. Journal of Vertebrate Paleontology. 29 (3): 758–770.
- ↑ Buchholtz, P. W. (2002). Phylogeny and biogeography of basal Ornithischia. In Brown, D. E. (ed.). The Mesozoic in Wyoming. Casper: Tate Geological Museum. str. 18–34.
- ↑ David J. Button & Lindsay E. Zanno (2023). Neuroanatomy of the Late Cretaceous Thescelosaurus neglectus (Neornithischia: Thescelosauridae) reveals novel ecological specialisations within Dinosauria. Scientific Reports. 13: 19224. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-023-45658-3
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Boyd, Clint A.; Brown, Caleb M.; Scheetz, Rodney D.; Clarke, Julia A. (2009). Taxonomic revision of the basal neornithischian taxa Thescelosaurus and Bugenasaura. Journal of Vertebrate Paleontology. 29 (3): 758–770.
- Michael Naylor Hudgins, Philip J. Currie & Corwin Sullivan (2021). Dental assessment of Stegoceras validum (Ornithischia: Pachycephalosauridae) and Thescelosaurus neglectus (Ornithischia: Thescelosauridae): paleoecological inferences. Cretaceous Research: 105058. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2021.105058
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Parksosauridae na Wikimedia Commons - Informace o rodu Parksosaurus na webu DinoChecker (anglicky)
- Profil taxonu na databázi Fossilworks Archivováno 5. 5. 2021 na Wayback Machine. (anglicky)
