Pancho Villa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pancho Villa
Rodné jménoJosé Doroteo Arango Arámbula
Narození5. června 1878
San Juan del Río
Úmrtí20. července 1923 (ve věku 45 let)
Parral
Příčina úmrtístřelná rána
Povolánípolitik a partyzán
FunkceGovernor of Chihuahua (1913–1914)
PodpisPancho Villa – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pancho Villa, fotografie z roku 1911

José Doroteo Arango Arámbula (5. června 187820. července 1923), spíše známý pod pseudonymem Francisco Villa nebo jeho zdomáčtělou verzí, Pancho Villa, byl jeden z nejvýznamnějších generálů mexické revoluce.

Jako velitel División del Norte (severní divize) byl Villa skutečný caudillo (vůdce) severomexického státu Chihuahua, který ho, vzhledem ke své velikosti, nerostnému bohatství a blízkosti Spojených států amerických, bohatě zásobil zdroji. Villa byl také prozatímním guvernérem státu Chihuahua v letech 1913 a 1914.

Ačkoli se do "panteonu" národních hrdinů dostal až zhruba 20 let po své smrti, dnes je jeho památka ctěna jak Mexičany, tak Američany a vlastně lidmi z celého světa. Mnoho ulic a čtvrtí v Mexiku je pojmenováno právě po něm.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Francisco Villa jako dítě

Villa se narodil jako Doroteo Arango chudým rolníkům Agustínu Arangovi a Micaele Arambula v Rancho de la Loyotada, jedné z největších haciendas v mexickém státě Durango. Doroteo byl nejstarší z pěti dětí a jako takový matce pomáhal s péčí o sourozence, když jejich otec zemřel.

Podle Villových vlastních prohlášení ve věku šestnácti let zastřelil Lopeze Negre, jednoho z majitelů či správců haciendy, když se Negre pokoušel znásilnit jeho sestru. Někteří historici však pochybují o pravdivosti tohoto příběhu. Poté Villa utekl do kopců, kde se dostal do skupiny banditů. Nakonec se dostal do skupiny, v jejímž čele byl Ignacio Parra, jeden z nejznámějších loupežníků v Durangu té doby. Poté Doroteo přijal jméno "Francisco Villa" po svém dědečkovi z otcovy strany, Jesusu Villovi.

V roce 1902 byl Pancho Villa zatčen za krádeže mul a násilí. Byl sice ušetřen trestu smrti kvůli svým vztahům s mocným Pablo Venezuelou (kterému Villa prodával kradené zboží), avšak rovněž přinucen vstoupit do federální armády. O několik měsíců později z armády utekl a uprchl do sousedního státu Chihuahua.

Vrchol kariéry[editovat | editovat zdroj]

Villa a jeho podporovatelé, známí jako Villistas, postupně ovládli rozsáhlé území a půdu rozdělili rolníkům a vojákům. Zároveň Villa olupoval a zabavoval vlaky, stejně jako ostatní revoluční generálové. Rovněž se zapojil do tisku nekrytých peněz.

Villova dominance v severním Mexiku byla rozbita v roce 1915, příčinou byla série porážek, které utrpěl u Celaya a Agua Prieta z rukou Álvaro Obregóna a Plutarco Elías Callese. Po slavném nájezdu na Columbus v roce 1916 se generál John J. Pershing snažil Villu a jeho stoupence marně stíhat. Tento pokus trval zhruba rok.

Villa odešel na odpočinek v roce 1920 a stal se majitelem rozsáhlého pozemku, který změnil ve vojenskou kolonii pro své bývalé vojáky. V roce 1923 se Villa rozhodl znovuzapojit do mexické politiky. Výsledkem bylo jeho zavraždění, pravděpodobně na příkaz Álvara Obregóna, tehdejšího mexického prezidenta. Zemřel v pětačtyřiceti letech.

Villa ve filmech, televizi a literatuře[editovat | editovat zdroj]

Socha ve státě Zacatecas

Villa si zahrál sám sebe v letech 1912, 1913, 1914 a 1916:

Film Viva Villa! z roku 1934 byl nominován na Oscara. Mezi herce, kteří si Pancho Villu zahráli, patří:

Román Davida Morrella Poslední ráno pojednává o americké trestné výpravě do Mexika roku 1916 pod velením Johna J. Pershinga, která měla za úkol vypátrat a potrestat Pancho Villu za přepadení amerického příhraničního města Columbus v Novém Mexiku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]