Pabuk
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Pabuk Nothofagus obliqua
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
Pabuk (Nothofagus) je jediný rod čeledi pabukovité (Nothofagaceae) vyšších dvouděložných rostlin z řádu bukotvaré (Fagales). Jsou to opadavé nebo stálezelené dřeviny, rozšířené na jižní polokouli. V Česku se zejména v botanických zahradách a arboretech občas pěstuje pabuk jižní.
Obsah |
Charakteristika [editovat]
Pabuky jsou opadavé nebo stálezelené keře a stromy se střídavými jednoduchými listy s palisty. Listy jsou celistvé, celokrajné nebo pilovité, dvouřadě rozložené, se zpeřenou žilnatinou, krátce řapíkaté. Letorosty jsou štíhlé.
Květy jsou nenápadné, drobné, v trojkvětých vrcholících nebo jednotlivé, jednopohlavné. Samčí květy obsahují 8 až 40 tyčinek a jsou podepřeny zvonkovitým kaichem, Samičí květy jsou po 1 až 3 v číšce. Plodem jsou ostrohranné nažky, uzavřené v šupinaté a za zralosti pukající číšce, nejčastěji po 3.[1]
-
Kvetoucí větévky pabuku jižního (Nothofagus antarctica)
-
Plodící větévka pabuku Nothofagus alpina
-
Větévka pabuku Nothofagus fusca
-
Kmen pabuku Nothofagus solandri
Rozšíření [editovat]
Rod pabuk zahrnuje asi 35 druhů a je rozšířen výhradně na jižní polokouli. Pabuky rostou v jižní části jihoamerických And až po jih Patagonie, ve východní a jihovýchodní Austrálii a v oblasti od Papui-Nové Guiney po Tasmánii, Nový Zéland a Novou Kaledonii.[2]
V některých oblastech jižní polokoule tvoří pabuky převažující složku hustých lesních porostů, především v Chile a Argentině, méně výrazně i na Novém Zélandu.[3] Z fosilních dokladů je zřejmé, že v raných třetihorách se pabuky vyskytovaly na většině území Austrálie.
Taxonomie [editovat]
Rod pabuk byl často (např. Cronquist) řazen do čeledi bukovité (Fagaceae). Taková skupina je ovšem parafyletická, neboť pabukovité tvoří bazální větev řádu bukotvaré (Fagales).[2]
Pabuky se od bukovitých liší především plodolisty s jediným obalem, listy s lístkovitými palisty a celokrajným až dvakrát pilovitým okrajem. Buk má palisty úzce trojúhelníkovité, plodolisty se 2 obaly a listy celokrajné až pilovité ale nikdy dvakrát pilovité.[4]
Význam [editovat]
Pabuk jižní (Nothofagus antarctica) je občas pěstován jako sbírková dřevina, např v Arboretu Žampach a Dendrologické zahradě v Průhonicích.[5]
References [editovat]
- ↑ KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ a b STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.
- ↑ RIDSDALE, Colin et al. Trees. New York : DK Publishing, 2005. ISBN 0-7566-1359-0.
- ↑ JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online.
