Jilmová skála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z PP Jilmová skála)
Jilmová skála
Vrchol1037 m n. m.
Prominence7 m ↓ severní sedlo
Izolace0,1 km → Červený vrch
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříŠumava / Boubínská hornatina / Boubínský hřbet
Souřadnice
Jilmová skála
Jilmová skála
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Jilmová skála
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Oblast lesa
Oblast lesa
Základní informace
Vyhlášení1. listopadu 1985
VyhlásilOkresní národní výbor Prachatice
Nadm. výška985–1037 m n. m.
Rozloha8,01 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresPrachatice
Umístěník. ú. Horní Vltavice
Další informace
Kód934
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Jilmová skála je přírodní památka v okrese Prachatice. Nachází se na Šumavě, necelé tři kilometry východně od obce Horní Vltavice, v jižní rozsoše hory Boubín. Území je chráněno od roku 1985.[3] Je součástí CHKO Šumava.

Důvodem ochrany je zbytek souboru přirozených lesních porostů květnatých bučin a suťového lesa na skalnatém hřebenu[4] ve smrkobukovém vegetačním stupni Šumavy, který byl dříve hojným výskytem jilmů.[5] Důležitá srovnávací plocha pro stanovištní průzkum. Za pozornost stojí také skály a horniny, na nichž se tyto porosty vyvinuly – migmatitizované biotitické pararuly, cordieritické nebulitické migmatity a pokročilé anatexity tvoří výrazné skály, modelované periglaciálním zvětráváním (mrazové sruby, tory a skalní hradby, suťoviska).[3]

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památky Jilmová skála se rozkládá okolo významného skalnatého hřebenu směřující severojižním směrem z Červeného vrchu (1203 m n. m.).[6] Červený vrchol je protáhlá část masívu Pažení (1281 m n. m.).[6] Celá oblast leží v zalesněné oblasti vrcholku Boubín (1362 m n. m.), kolem kterého se rozkládá národní přírodní rezervace Boubínský prales. Oblast památky Jilmová skála pak leží nedaleko jižního okraje lesa, 1 kilometr severně od vesnice Zátoň[3] a železniční zastávky Zátoň,[7] v nadmořské výšce 985 až 1037 m.[7] Chráněné území tak vytváří nárazníkovou oblast pro národní přírodní rezervaci Boubínský prales.[7]

Pěšina procházející chráněným územím

Na západní, jižní a východní straně vede poblíž hranice přírodní památky železnice spojující Volary s Vimperkem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lokalita dostala svůj název dle skalního útvaru, které se na území nachází.[7] Území bylo vyhlášeno 1. listopadu 1985.[8]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Označení chráněného území a zastavení naučné stezky

Skalní podloží lokality je tvořeno masivním až střednězrnitým cordierit-biotitickým migmatitem s lokálním přechodem do perlové ruly moldanubické skupiny[4] proterozoického stáří.[3] V oblasti se zde vyskytují významné migmatitové výchozy,[3] které tvoří skalní útvary. Ty byly později modifikovány periglaciálním zvětráváním. To mělo za následek vznik řady morfologických útvarů jako například mrazové sruby, tory, skalní hradby a suťová pole. Obnažené bloky metamorfovaných hornin umožňují pozorovat stopy natavení hornin a segregaci minerálních agregátů.[3]

Na skalním podloží se nachází půdní pokryv tvořený převážně dystrickou kambizemí, která místy přechází k podzolu kambizemnímu. V oblastech, kde k povrchu vystupuje skalnatý podklad, je vyvinut ranker typický a kambizemní.[4]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Pohled na vzrostlé stromové patro

Oblast chráněného území je porostlé lesním komplexem s převahou jedlo-smrkových bučin, které jsou blízké původnímu lesu, nicméně dříve se na lokalitě vyskytoval i jilm.[7] Pravděpodobně se tak jedná o nejzachovalejší část zátoňského polesí.[9] V podrostu stromového patra se daří vzácným zástupcům květeny a hub.[7]

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Na lokalitu přírodní památky se dá dostat po schůdné turistické cestě[3], která vede západním směrem na Kubovu Huť.[7] Nicméně oblast skal není veřejnosti přístupná.[10] Od roku 2000 je chráněné území Jilmova skála taktéž jednou ze zastávky lesnické naučné stezky o délce 13,2 km.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. a b c d e f g Jilmová skála na webu Geologické lokality [online]. Česká geologická služba [cit. 2012-04-15]. Dostupné online. 
  4. a b c ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 686. 
  5. Jilmová skála (VV 118a; 1037 m) [online]. Tisícovky [cit. 2011-01-10]. Dostupné online. 
  6. a b Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. 
  7. a b c d e f g Kubova Huť – Rezervace Jilmová skála [online]. Sumava.net [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. 
  8. Jilmová skála, lesnická naučná stezka [online]. Sumava.net [cit. 2012-04-29]. Dostupné online. 
  9. Příroda.cz - Boubínský prales [online]. [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. 
  10. Tisícovky.cz - Jilmová skála (VV 118a; 1037 m) [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné online. 
  11. Lesnická naučná stezka [online]. Lesy ČR [cit. 2012-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-04. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 686. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]