Oxykodon
Oxykodon | |
---|---|
Název (INN) | Oxycodone |
Název podle IUPAC | (5R,9R,13S,14S)-4,5α-epoxy-14-hydroxy-3-methoxy-17-methylmorfinan-6-on |
Kódy | |
Číslo CAS | 76-42-6 |
Klasifikace ATC | N02AA05 |
ChEMBL ID | CHEMBL656 |
ChemSpider ID | 4447649 |
PubChem | 5284603 |
Chemie | |
Sumární vzorec | C18H21NO4 |
SMILES | CN1CCC23C4C(=O)CCC2(C1CC5=C3C(=C(C=C5)OC)O4)O |
InChI | InChI=1S/C18H21NO4/c1-19-8-7-17-14-10-3-4-12(22-2)15(14)23-16(17)11(20)5-6-18(17,21)13(19)9-10/h3-4,13,16,21H,5-9H2,1-2H3/t13-,16+,17+,18-/m1/s1 |
Molární hmotnost | 315,364 g/mol |
Farmakologie | |
Indikace | bolest, zneužívání návykových látek, fibromyalgie a trauma |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oxykodon (často pod obchodním názvem OxyContin) je narkotický lék proti bolesti, připravený chemicky z jistých složek opia. Poprvé byl vytvořen v roce 1906 v Německu, v 90. letech 20. století byl masivně předepisován jako opiátové analgetikum. Sílou účinku spadá mezi silný morfin a slabý kodein, včetně typických euforických efektů na náladu. Umožňuje účinné zvýšení kvality života při určitých bolestivých stavech (chirurgické nápravy kostí, vytrhávání zubů moudrosti a podobně) i chronických onemocněních (bolestivé příznaky rakoviny, vyhřezlých plotének či artritidy).[1]
Oxykodon se stal (po boku vicodinu, ritalinu a adderallu) také zneužívanou omamnou drogou, v USA zejména mezi teenagery, ale také ve všech ostatních věkových a sociálních skupinách. Příznaky jsou podobné účinkům heroinu – při podání velké dávky najednou dojde k obsazení opioidních receptorů a k zaplavení těla pocity spokojenosti, pohody a štěstí. Po několika minutách se rozvíjí netečný stav otupělosti. Při užívání oxykodonu vzniká silná závislost a hrozí i snadné předávkování.[1]
Reference
- ↑ a b BIGELOW, Barbara C.; EDGAR, Kathleen J. The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. [s.l.]: Thomson-Gale, 2006. ISBN 1-4144-0444-1.