Oxykodon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oxykodon
Oxycodone.svg
Název (INN) Oxycodone
Název podle IUPAC (5R,9R,13S,14S)-4,5α-epoxy-14-hydroxy-3-methoxy-17-methylmorfinan-6-on
Kódy
Číslo CAS 76-42-6
Klasifikace ATC N02AA05
Chemie
Sumární vzorec C18H21NO4
Molární hmotnost 315,364 g/mol
Farmakologie
Další informace

Oxykodon (často pod obchodním názvem OxyContin) je narkotický lék proti bolesti, připravený chemicky z jistých složek opia. Poprvé byl vytvořen v roce 1906 v Německu, v 90. letech 20. století byl masívně předepisován jako opiátové analgetikum. Sílou účinku spadá mezi silný morfin a slabý kodein, včetně typických euforických efektů na náladu. Umožňuje účinné zvýšení kvality života při určitých bolestivých stavech (chirurgické nápravy kostí, vytrhávání zubů moudrosti a podobně) i chronických onemocněních (bolestivé příznaky rakoviny, vyhřezlých plotének či artritidy).[1]

Oxykodon se stal (po boku vicodinu, ritalinu a adderallu) také zneužívanou omamnou drogou, v USA zejména mezi teenagery, ale také ve všech ostatních věkových a sociálních skupinách. Příznaky jsou podobné účinkům heroinu – při podání velké dávky najednou dojde k obsazení opioidních receptorů a k zaplavení těla pocity spokojenosti, pohody a štěstí. Po několika minutách se rozvíjí netečný stav otupělosti. Při užívání oxykodonu vzniká silná závislost a hrozí i snadné předávkování.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BIGELOW, Barbara C.; EDGAR, Kathleen J.. The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. [s.l.] : Thomson-Gale, 2006. ISBN 1-4144-0444-1.