Otakar Vaňáč
| Otakar Vaňáč | |
|---|---|
| Narození | 17. května 1878 Děčín  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1955 (ve věku 76–77 let) Praha  Československo |
| Povolání | malíř |
| Podpis |  |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Otakar Vaňáč (* 17. května 1878, Děčín[1] – 1955, Praha) byl český malíř a grafik.
Život[editovat | editovat zdroj]
Otakar Vaňáč byl synem litografa a majitele litografické dílny Jana Vaňáče, který tiskl především hudebniny.[2] Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Vojtěcha Hynaise.[3] Vystavoval v Klementinu (1925), Rubešově galerii (1932), Košicích (1931) a také v zahraničí. Roku 1930 obdržel cenu za ex libris v Los Angeles. Byl členem S.V.U Myslbek a patřil k české umělecké kolonii, která na počátku století vznikla na slovenské Detvě.[4] Patřil k přátelům Maxe Švabinského a Rudolfa Vejrycha.[5]
Umělcovu pozůstalost sestávající z 68 kreseb a 165 grafických listů věnovala jeho manželka Míla Vaňáčová v letech 1956 a 1959 Karáskově galerii.[6]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Jeho rané práce zahrnují mytologické figurální scény (Ares a Hefaistos, Hrající satyr, aj.), symbolistní tematiku (Čistota těla a duše, Hoře, U lampy) a návrhy plakátů.[6] Věnoval se především kresbě, leptu a umělecké litografii, kterou sám tiskl a vystavoval již během studií (1898). Námětem byly krajiny, staré stromy, staropražské veduty a portréty.[7] Jeho hlavním dílem je soubor barevných litografií na počest zakladatele této techniky Aloise Senefeldera. Z jeho portrétů jsou známé autoportréty (1896-1898), portréty vlastních dětí, J. A. Komenský, Bedřich Smetana, K. H. Mácha, T. G. Masaryk (1924), M. R. Štefánik, E. Beneš.[8]
Od roku 1899 vytiskl také 94 originálních litografických ex libris.[9] Vlastní práce tiskl pouze v nízkém nákladu a proto upadl v zapomnění.
Známá díla[editovat | editovat zdroj]
- Soubor barevných litografií na počest Aloise Senefeldera
- 1910 cykly Podskalí, Hradčany, Karlův most
- 1926 Ex libris Campbell R. Colin, Japonská dvojice na motivy Kitagawy Utamara[10]
- 1934 25 listů z Podkarpatské Rusi
- (nedatováno) Polabí
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, ISBN 978-80-87376-01-0
- Slavomil Vencl, České grafické novoročenky / Czech New Year print: Minulost a současnost, Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s.r.o., 2012
- Slavomil Vencl, České exlibris. Historie a současnost, PNP, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Praha 2000
- Bedřich Konařík, Otakar Vaňáč (* 17.V.1878) : seznam exlibris, uzavřeno v únoru 1942, Praha 1942
- Seznam děl výstavy souborů čtyř členů S.V.U. Myslbek (Václav Souček, Josef Soukup, Otakar Vaňáč, Josef Vokálek), Myslbek Praha 1940
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Děčín
- ↑ V. Koranda (ed.), "Pamětní spis vydaný na oslavu sté ročnice vynálezu litografie", 1899, s. 41
- ↑ Dačevová R, a kol., 2012, s. 133
- ↑ Emil Charous: Čeští spisovatelé o Slovensku, 2005
- ↑ Chaloupka Maxe Švabinského v Kozlově. mmct.cz [online]. [cit. 2017-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-16.
- ↑ a b Dačevová R, a kol., 2012, s. 59
- ↑ Art Bohemia: Otakar Vaňáč
- ↑ Mutualart: Otakar Vaňáč
- ↑ Antikvariát Motýl: Grafika: Otakar Vaňáč (litografie) "7 x Ex libris[nedostupný zdroj]
- ↑ Národní galerie v Praze: Japonismus v českém umění
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Vaňáč
- Otakar Vaňáč v informačním systému abART
