Ornitoptéra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ornitoptéra Edwarda Frosta z Cambridgeshire z roku 1902

Ornitoptéra (z gr. ornithos „pták“ a pteron „křídlo“, česky křídelník) je letadlo s kývavými nosnými plochami.[1] Návrháři ornitoptér se inspirovali máváním křídel z živočišné říše – ptáky, netopýry, či hmyzem.

Klasická koncepce ornitoptér pochází z roku 1874 od Alphonse Pénauda. Křídlo je rozděleno na dvě poloviny a je připevněno ke statickému nosníku. Křídla se pohybují naráz nahoru a dolů, čímž vytvářejí vztlak a dopředný tah.

V Čechách konal pokusy s ornitoptérou pardubický průkopník novinek Artur Kraus koncem 19. století. Pokusy ale byly neúspěšné.[2]

Maximální dosažená rychlost ornitoptéry v projektu Ornithopter firmy Havilland of Canada z devadesátých let 20. století, dosažena pouze máváním křídel na letišti v Downsview v Kanadě, je 80 km/h. Frekvence mávání křídel byla 1,2 Hz.[3]

Dělení ornitoptér[editovat | editovat zdroj]

Podle pohybu mávavých ploch lze ornitoptéry dělit na:[1]

  • orthoptéra – jedná se o stroj, jehož pohyblivé plochy se pohybují kolmo na podélnou osu stroje
  • ornitoptéra – pohyb mávavých ploch je inspirován pohybem křídel ptáků
  • entomoptéra – pohyb mávavých ploch je inspirován pohybem křídel hmyzu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. a b FOJTÍK, Jakub. Ruské vrtulníky. Redakce Arnošt Moucha. 1. vyd. Cheb : Svět křídel, 2009-6. 375 s. ISBN 978-80-86808-65-9. Kapitola Vrtulníky, vírníky a další rotorová letadla, s. 19.  
  2. PÜCHL, Jiří. O neznámém průkopníku. Křídla vlasti. 1956, s. 364.  
  3. J.D. DeLaurier: The Development and Testing of a Full-Scale Piloted Ornithopter