Orlík (obrněný vlak)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obrněný vlak Orlík
Obrněný vlak Orlík poblíž Irkutsku (r. 1918 či 1919)
Obrněný vlak Orlík poblíž Irkutsku (r. 1918 či 1919)
ZeměČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Existence1918 - 1919
TypObrněný vlak
PosádkaPosádku tvoří 58 bratří, 9-11 kulometů, 2 obrněné auta a jedno dělo.
Veliteléppor. Choljavin, prap. Šrámek, por. Václav Šára
Nadřazené jednotky4. střelecky pluk Československé legie
Účast
VálkyRuská občanská válka

Obrněný vlak Orlík byl improvizovaný obrněný vlak, součást penzenské skupiny, v rámci Československé legie za Ruské občanské války. Vznikl v Penze 29. května 1918. Vyzbrojen byl zpočátku 11 kulomety a 1 dělem. Obrněnou složku tvořily nejprve dva obrněné automobily na plošinových vagónech. Po dobytí Simbirska, 22. července 1918, ukořistily 1. a 4. československý pluk mimo jiné také obrněný vlak "Pěrvyj leninskyj broněpojezd" anarchisty Polupanova, jehož moderní pancéřové vozy, sestávající z obrněné lokomotivy a dvou dělových vozů standardního obrněného vlaku ruské armády typu "Chunchuz" a obrněné drezíny "Zaamurec", vyzbrojené dvěma děly v otočných věžích, se poté staly nejznámější sestavou obrněného vlaku Orlík. Lokomotiva byla až téměř uprostřed vlaku, aby dělové vozy neměly zastíněný palebný prostor a vpředu českoslovenští legionáři zapřahali prázdný plošinový vagon, který měl odhalit možné podminování trati.

Posádka[editovat | editovat zdroj]

Posádku tvořilo zpočátku 56 kulometčíků oddílu Kolta (Colt) hanáckého pluku (proslavená v Bitvě u Bachmače a o Doč), 10 kulometčíků oddílu Maxim, velitel kulometčíků prap. Šrámek, jedna četa pěchoty, jedna četa 1. technické roty, jedna četa zákopníků 4. pluku (techn. a zák. četě velel Jaroslav Untermüller), jednoho 76mm děla s obsluhou od 3. baterie - velitel br. Melichar a 2 obrněných aut typu Armstrong-Whitworth Fiat a Austin. Později, zejména po změně sestavy vozů vlaku, procházela sestava posádky dalšími změnami.

Do vlasti byla evakuována pouze posádka vlaku na lodí Sherman, což byl transport č. 27. Transport zakončil svou cestu v Terstu, odkud pokračoval železnicí. Do vlasti přibyl 9. 7. 1920.

Velitelé[editovat | editovat zdroj]

  • prap. Šrámek,
  • podplukovník Vladimír Choljavin
  • por. (generál) Václav Šára

Oblasti operací[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kolomiec M., Bronja Russkoj Armii, EKSMO 2008
  • Bohumír Kudlička: Orlik - Armored Train of the Czechoslovak Legion in Russia. Tankograd Gazette, rok 2001, č. 15, str. 27-30.
  • BONNAUD, R.. K vítězné svobodě 1914-1918-1928: [album fotografií z dějin zahraničního i domácího odboje československého]. V Praze: Péčí a nákladem Památníku Odboje, 1928, s. 175, 240. Dostupné online
  • Vratislav Preclík: Masaryk a bitva u Bachmače právě před sto lety, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, leden - březen 2018, roč. XXVI., čís. 121. ISSN 1210-1648, str.8-12

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]