Olomoucký úděl
Šablona:Infobox zaniklý stát Olomoucký úděl, zkráceně Olomoucko, je označení historického území na severní a východní Moravě, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví Přemyslovců.
Centrem údělu byl hrad Olomouc. Na konci svého života určil kníže Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého).
Olomoucko zaujímalo prostor u hranic s Uhrami, kde plnilo úlohu ochrany státu před napadením z východu (Brněnsko a Znojemsko chránily české země z jihu).
Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili. Z vládců Olomoucka se nejvíce prosadil Svatopluk Olomoucký, který se dostal v letech 1107–09 na pražský knížecí stolec. Do údělu byli také často dosazováni synové nebo bratři vládnoucích knížat v Praze.
Větev Olomouckých Přemyslovců vymřela osobou Sifrida roku 1227.
Údělná knížata olomoucká [1]
# | Jméno | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|
1 | Vratislav | 1055–1056 | Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II. |
2 | Vratislav | 1058–1061 | Podruhé. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal knížetem jako Vratislav II. |
3 | Ota I. Olomoucký | 1061–1087 | Syn Břetislava I. |
4 | Boleslav | 1090–1091 | Král Vratislav II. svěří olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil Konrád I. Brněnský. |
5 | Svatopluk Olomoucký | 1091–1107 | Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufemie Uherská. |
6 | Ota II. Olomoucký | 1091–1110 | Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufemie Uherská. |
7 | Ota II. Olomoucký | 1113–1126 | Podruhé. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce. |
8 | Václav (I.) | 1126–1130 | Syn Svatopluka Olomouckého |
9 | Lupolt Olomoucký | 1135–1137 | Syn knížete Bořivoje II. |
10 | Vladislav Olomoucký | 1137–1140 | Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat Vladislava svým nástupcem v Praze. |
11 | Ota III. Dětleb | 1140–1160 | Syn Oty II. Olomouckého |
12 | Bedřich | 1164–1173 | Syn Vladislava II., kníže. |
13 | Oldřich | 1173–1176 | Syn Soběslava I. Pomohl bratrovi Soběslavovi II. na knížecí stolec a ten mu svěřil Olomoucko. |
14 | Václav II. | 1177–1178 | Syn Soběslava I., budoucí kníže. Od bratra Soběslava II. získal olomoucký úděl a později i brněnský. V roce 1179 utekl před knížetem Bedřichem. |
15 | Konrád III. Ota | 1180–1182 | Syn Konráda Znojemského, také kníže brněnského a znojemského údělu, budoucí kníže. |
16 | Vladimír Olomoucký | 1185–???? | Syn Oty III. Dětleba, úděl jim svěřil Konrád Ota poté, co se stal knížetem. |
Reference
- ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44.