Oligoklonální proužek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Oligoklonální proužky (také oligoklonální pruhy či oligoklonální pásy) jsou pásy imunoglobulinů (IgG), které je možné vidět při analýze pacientova krevního séra, získaného z krevní plazmy, či mozkomíšního moku.

Dvě možné metody analýzy jsou:[1]

  1. proteinová elektroforéza, metoda analýzy složení tekutin, také známá jako elektroforéza na agaróze a polyakrylamidovém gelu
  2. kombinace izoelektrické fokusace,

z nichž se dnes, kvůli své vyšší citlivosti, používá druhá metoda.[1]

K analýze mozkomíšního moku je nejprve zapotřebí mozkomíšní mok pacientovi odebrat pomocí lumbální punkce.

Diagnostický význam[editovat | editovat zdroj]

Přítomnost oligoklonálních proužků v mozkomíšním moku společně s jejich absencí v krevním séru často indikuje, že jsou v centrální nervové soustavě (CNS) produkovány imunoglobuliny. Proto je při zkoumání onemocnění CNS normální odečíst proužky v séru od proužků v mozkomíšním moku.

Oligoklonální proužky jsou důležitým ukazatelem v diagnostice roztroušené sklerózy (RS). Přibližně 79–90 % všech pacientů s RS má permanentně pozorovatelné oligoklonální proužky.[1] Pro diagnostiku RS jsou zapotřebí alespoň dva oligoklonální proužky v mozkomíšním moku, které se nenachází v krevním séru.[1]

Přítomnost jednoho proužku (monoklonální proužek) není považována za závažnou a může být normální. Více proužků může znamenat přítomnost nemoci. Poté co se pacient uzdraví z neurologické nemoci mají proužky z mozkomíšního moku tendenci zmizet.

Nemoci[editovat | editovat zdroj]

Oligoklonální proužky se zobrazují také u nemocí:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oligoclonal band na anglické Wikipedii.

  1. a b c d HAVRDOVÁ, Eva. Roztroušená skleróza. 2. vyd. Praha : Triton, 2000. ISBN 80-7254-117-X. S. 50-51.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]