Nocenkovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Nocenkovité

Bugenvilea lysá (Bougainvillea glabra)
Bugenvilea lysá (Bougainvillea glabra)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď: nocenkovité (Nyctaginaceae)
Juss., 1789

Nocenkovité (Nyctaginaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hvozdíkotvaré (Caryophyllales). Jsou to byliny i dřeviny, vyskytující se na všech kontinentech s výjimkou Evropy. Bugenvilea a nocenka se pěstují jako okrasné rostliny.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Nocenkovité jsou byliny, keře a stromy, řidčeji i šplhavé liánovité keře (Bougainvillea). Některé druhy (např. Pisonia) mají úžlabní trny. Dřevnatí zástupci mají anomální druhotné tloustnutí. Listy jsou jednoduché, nejčastěji vstřícné, řidčeji střídavé nebo přeslenité, často sušením černající. Čepel je nejčastěji celokrajná.

Květy jsou pravidelné, řidčeji lehce dvoustranně souměrné, většinou oboupohlavné a pětičetné, ve vrcholových nebo úžlabních květenstvích různých typů, základní jednotky jsou nejčastěji vrcholičnaté. Někteří zástupci mají květy ve hlávkovitých pseudanthiích podepřených listeny zákrovu, případně i jednotlivé a podepřené zákrovem připomínajícím kalich. Okvětí je nerozlišené, srostlé v protáhlou a často tenkou trubku, s 5 (3 až 8) cípy. Tyčinek je většinou stejný počet jako cípů okvětí, řidčeji méně nebo více. Tyčinky jsou často nestejně dlouhé, volné nebo na bázi srostlé do krátké trubky. Semeník je svrchní, tvořený jediným plodolistem, s úzkou dlouhou čnělkou a jediným vajíčkem. Plod je nepukavý, jednosemenný, vznikající srůstem oplodí s okvětím, zvaný anthokarp, někdy interpretovaný jako nažka, oříšek nebo peckovice.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Čeleď nocenkovité zahrnuje asi 400 druhů ve 30 rodech. Je rozšířena na všech kontinentech s výjimkou Evropy, od tropů po mírný pás.[3]

Nocenkovité se nacházejí na různých typech stanovišť. Část druhů má C4 metabolismus a je přizpůsobena růstu v suchých biotopech. Nocenkovité rostou také v nížinných deštných pralesích, některé druhy i na mořském pobřeží.[1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V klasické taxonomii byla čeleď nocenkovité řazena stejně jako dnes do řádu hvozdíkotvaré (Caryophyllales). Podle kladogramů APG jsou nejblíže příbuznými skupinami čeledi líčidlovité (Phytolaccaceae), Gisekiaceae a Sarcobataceae.[3]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

O způsobech opylování nocenkovitých není mnoho známo. Květy Mirabilis jsou navštěvovány lišaji. Způsoby šíření semen jsou různé a někdy dosti specializované. Některé druhy mají dužnaté plody vyhledávané ptáky. Plody Neea psychotrioides visí na dlouhých stopkách a v letu je sbírají ptáci z čeledi pipulkovití (Pipridae). U rodu Okenia, rostoucího na písčitých stanovištích v Severní Americe, se po opylení prodlužuje květní stopka a plod je vtlačen pod zem, kde dozrává. Plody mnohých druhů z rodů Pisonia, Commicarpus a Boerhavia mají na povrchu podélné řady stopkatých žlázek a přilepují se na peří ptáků a srst zvířat. Tyto druhy jsou často kosmopolitně rozšířeny.[1]

Rozkvetlá bugenvilea

Význam[editovat | editovat zdroj]

Nocenkovité mají význam především jako okrasné rostliny. Ve Středomoří je v mnohých barevných kultivarech pěstována Bugenvilea (Bougainvillea), bohatě kvetoucí liána původem z Brazílie. Dosti často pěstovanou letničkou pestrých barev je nocenka jalapenská (Mirabilis jalapa).

Některé druhy nocenkovitých, jako je Boerhavia diffusa a Boerhavia erecta, se jako plevel rozšířily po celých tropech.[1]

Některé druhy nocenkovitých jsou místně využívány v medicíně. Pisonia aculeata je na Jamaice a v Mexiku používána na léčbu revmatismu a pohlavních chorob, listy Boerhavia hirsuta jsou v některých oblastech Amazonie používány na léčbu malárie. Extrakt z Pisonia capitata je v Mexiku používán ke snížení horečky. Neea parviflora byla v Peru využívána jako prevence kažení zubů.

Boerhavia diffusa je v Karibiku používána jako listová zelenina.[4] Kořeny Boerhavia tuberosa byly v některých částech Peru používány jako zelenina.[1]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Abronia, Acleisanthes, Allionia, Allioniella, Ammocodon, Andradea, Anulocaulis, Belemia, Boerhavia, Boldoa, Bougainvillea, Caribea, Cephalotomandra, Colignonia, Commicarpus, Cryptocarpus, Cuscatlania, Cyphomeris, Grajalesia, Guapira, Hesperonia, Izabalaea, Leucaster, Mirabilis, Neea, Neeopsis, Nyctaginia, Okenia, Oxybaphus, Phaeoptilum, Pisonia, Pisoniella, Quamoclidion, Ramisia, Reichenbachia, Salpianthus, Selinocarpus, Tripterocalyx[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694.  
  2. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J.. The Families of Flowering Plants: Nyctaginaceae [online]. . Dostupné online.  
  3. a b c STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  4. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.